Specifické těžkosti studentů této skupiny v online výuce/při distančním vzdělávání (dle jednotlivých typů problémů)

Studenti této kategorie nemají výrazná omezení v distanční výuce z hlediska samotných technologií, nepotřebují speciální pomůcky pro usnadnění využívání komunikačních platforem.

Měli by zvládat jednotlivá výuková prostředí, pokud mají dostatek času na to si vyzkoušet, jak fungují a seznámí se se všemi funkcemi, které se budou ve výuce používat. Přesto by měli vyučují reflektovat specifické zvláštnosti studentů s jednotlivými onemocněními a poruchami, které mohou být překážkou zvládnutí studia. Nutno je však uvést, že zatímco některým studentům přináší distanční výuka komplikace, jiní naopak mohou mít z výuky na dálku pozitivní užitek. Podívejme se nyní na shody a rozdíly, které nacházíme u jednotlivých obtíží v kategorii F.

Autoři: Anna Kucharská, Pavla Presslerová, Kristýna Janyšková

Studenti s psychickými poruchami

Změna režimu, zvláště, pokud je poměrně nečekaná, vyžadující rychlou adaptaci a flexibilitu, může vést u některých studentů s psychickým onemocněním ke zvýšené unavitelnosti, zpomalení studijního a pracovního tempa, nekomunikaci s vyučujícími apod.

Studenti mohou mít problém se v jednotlivých výukových prostředích a požadavcích vyučujících při distanční/online výuce zorientovat. U některých studentů s psychickými problémy může být náročné zvládnout nároky online výuky z důvodu zhoršujícího se psychického stavu, zvýšené míry prožívání stresu a zátěže či dokonce dekompenzovaného stavu. Doprovodným efektem mohou být obavy, zda student zvládne nároky studia, zda bude schopen obstát v nestandardní výukové situaci. Může také dojít ke zhoršení autoregulačních mechanismů, k prodlevě ve studijním postupu, plnění průběžných úkolů.

„Jsem neschopný si stanovit režim a dodržovat jej.“
„Online výuka negativně ovlivňuje moji studijní motivaci, výkonnost i sebepojetí.“
 „Často jsem pasivní a neschopný situaci řešit, protože obecně nemám sílu.“

Při online synchronní výuce může být problém při zapojování se do skupinové práce či prezentaci úkolu před skupinou. Pro některé studující je online výuka a diskuse významně zúzkostňující. To že se nezapojují a nemluví, nemusí být důsledkem jejich nezájmu, pomoct může využívání online „tabulí“, kam mohou studenti místo mluvení psát. Studujícím doporučujeme vždy tyto konkrétní praktické záležitosti komunikovat s vyučujícími, ideálně ještě před začátkem semestru, aby měl vyučující prostor pro hledání modifikačního řešení.

Asynchronní výuka, která je realizována nahrávkou přednášky a zpracováním úkolů na základě studijních opor může přinášet výhody těm studentům, kteří mají problém v komunikaci, jsou úzkostně laděni a mají obavy z prezentace před ostatními. Pak je ale důležité, aby podkladové materiály byly dostatečně srozumitelné. Někdy dělá problém i to, že se student vidí na monitoru počítače, může mu to být nepříjemné, mohou mít problém např. se zapnutím kamery, zvláště, pokud se přednáška/cvičení nahrává. Vyučující by proto neměl na studenta tlačit nebo ho přede všemi kritizovat za to, že se student nezobrazuje svými videozáznamem.

Autoři: Anna Kucharská, Pavla Presslerová, Kristýna Janyšková

Studenti s neautistickými neurovývojovými poruchami

Narušená komunikační schopnost se nemusí dotýkat schopností studentů zvládnout distanční výuku z hlediska nároků na elektronickou komunikaci.

Zde mají stejné možnosti jako ostatní studenti, osvojí si jednotlivé výukové aplikace bez větších potíží. Podobně nemusí být žádný problém v asynchronní výuce, neboť zde pracují sami a podle svých časových i psychických možností.

Pozornost si ale zasluhuje synchronní výuka. Problémy v komunikaci se projevují i v komunikaci prostřednictvím elektronických medií. Největší potíže budou studující pociťovat tam, kde se od nich očekává interaktivita, aktivní zapojení do výuky (např. semináře a cvičení) a zde jsou vyjadřovací schopnosti nezbytné. Proto by vyučující neměl u studentů, zejména u studentů s koktavostí či mutismem, vyžadovat verbální sdělení, měl by studentovi umožnit, aby komunikoval pomocí chatu. Je ale na studentovi, aby si formu zapojení domluvil s vyučujícím předem a ten tak měl možnost vyvarovat se pro studenta znevýhodňujících postupů.

U studentů s vývojovou dysfázií také může být problém v synchronní výuce – běžně v rámci výuky komunikují se svými spolužáky, doptávají se, zda porozuměli správně, dále také mají možnost se zeptat vyučujícího přímo po přednášce. Podobný postup může ale vyučující zvolit i v přednášce na dálku – může vyzvat studenty, že po přednášce bude dostupný v dané platformě na individuální dotazy.

Studenti s ADD/ADHD mohou mít v distanční výuce problémy související s exekutními funkcemi. Sledování výkladu může na studenta působit monotónně, mohou se objevovat problémy s koncentrací pozornosti i únavou. Hyperaktivita studenta může narušovat průběh výuky („skákání“ vyučujícímu do výkladu aj.).

Autoři: Anna Kucharská, Pavla Presslerová, Kristýna Janyšková

Studenti s chronickým onemocněním

Problémy mohou nastat při dlouhém sezení u počítače, kdy mohou studenti trpět bolestmi či naopak nárazovou potřebou pohybu.

Z důvodu rehabilitací/hospitalizace mohou mít studenti častější absence, nemusí zvládnout absolvovat celou přednášku. Takové absence doporučujeme tolerovat, student by se však měl vždycky (byť se zpožděním) omluvit.

Sekundárně mohou obtíže studentů s chronickým onemocněním pramenit také z farmakologické léčby jejich onemocnění (vedlejší účinky, např. zvýšená únava, zhoršené soustředění atp.). Špatný zdravotní stav může studenty ovlivňovat i po stránce psychické (deprese). V případě biologické léčby (např. při léčbě roztroušené sklerózy), má pak samotná léčbě vliv na zhoršování psychického stavu.

U studentů s chronickým onemocněním doporučujeme zohlednění jejich aktuálního stavu – některé dny může být jejich výkon lepší, někdy zase horší, proto je vhodné tolerovat zvýšenou unavitelnost a horší výkony i v těch aktivitách, které obvykle dobře zvládají.

V případě zpracování delších písemných prací doporučujeme prodloužení lhůty pro odevzdání.

Vzhledem k proměnlivému zdravotnímu stavu (např. bolestem, únavě, nezřídka také psychickým obtížím) doporučujeme tolerovat nepřítomnost na výuce (a to ať už online či prezenční). Doporučujeme studentům povolit plnění studijních povinností náhradním (individuálním) termínu.

Autoři: Anna Kucharská, Pavla Presslerová, Kristýna Janyšková

Závěrem této kapitoly

Distanční (synchronní i asynchronní) výuka může na studenty působit různě – zatímco u některých dochází k poklesu výkonnosti (např. kvůli nízké motivaci, špatné organizaci práce), u jiných může docházet naopak ke zlepšení stavu (domácí prostředí skýtá bezpečí, což zejména na studenty s psychickým onemocněním může působit hojivě), stejně tak ale k žádné změně dojít nemusí.

V dotazníkovém šetření realizovaném na Pedagogické fakultě UK vyučující identifikovali problémy, které způsobila distanční výuka u studentů se specifickými potřebami, viz níže (Kucharská & Janyšková, v recenzním řízení).

„Asi jako všichni v této době, někteří studenti se zhoršili po psychické stránce (vyšší míra úzkosti apod.).“
„Množí se psychické obtíže studentů (i vyučujících) v pandemii.“
„Obecně nejen pro studenty se speciálními potřebami považuji za problém vyšší míru sociální izolace a nižší podnětnost prostředí, což je významné pro rozvoj duševních obtíží.“

Užitečné odkazy

Autoři: Anna Kucharská, Pavla Presslerová, Kristýna Janyšková