Popis skupiny, základní terminologie

Studenti s poruchou autistického spektra (PAS) tvoří specifickou skupinu, která i při studiu na vysoké škole vyžaduje podporu ze strany akademiků a dalších pracovníků.

O autismu a poruchách autistického spektra se v posledních letech ve společnosti hovoří stále častěji. Přesto je nutné si uvědomit, že základní, obecné informace jsou sice nezbytné při práci s jedincem s PAS, ale nevystačíme s nimi, jelikož projevy poruchy u konkrétních jedinců jsou značně variabilní, což významně ovlivňuje také dopady na jejich fungování v běžném každodenním životě. Někdy také hovoříme o neurodiverzních jedincích, znamená to, že vykazují odlišnosti v kognitivním zpracování (vnímání, myšlení), to se projevuje v jejich pohledu na okolní svět a jejich jednání. Neznamená to ale automaticky handicap, někteří jedinci se s tím naučí pracovat tak, aby je tento fakt výrazně neomezoval v denním životě (Šporclová, 2018).

Důležité je také mít na paměti, že společnost vnímá jedince s poruchou autistického spektra šablonovitě, často podle filmů či seriálů, v nichž jsou zobrazeni (fenomén Rain Man či Teorie velkého třesku). Podob autismu je ale skutečně mnoho a nejdůležitější při spolupráci s konkrétním jedincem je především získat o něm dostatek informací a respektovat jeho individualitu. V následující části se pokusíme zachytit to nejdůležitější pro základní pochopení problematiky.

Autoři: Hana Sotáková

Poruchy autistického spektra, autismus, Aspergerův syndrom

V současnosti shrnujeme všechny autistické poruchy pod souhrnný název poruchy autistického spektra. Přesto se v praxi setkáme i s dalšími označeními, jako jsou například autismus, Aspergerův syndrom nebo pervazivní vývojové poruchy.

Jde v podstatě o to, že v průběhu zkoumání a vývoje poznatků o autismu se odborníci snažili nejprve vyčlenit různé projevy poruchy s ohledem na fungování jedince, až posléze usoudili, že variabilita projevů je natolik rozsáhlá, že je přesnější mluvit o spektru poruch, které významně ovlivňují vývoj a fungování jedince ve společnosti, a tím i kvalitu jeho života.

Jedná se o neurovývojové poruchy, vznikající před narozením dítěte, nebo v období jeho raného vývoje, mající biologický základ a s vysokou mírou dědičných faktorů (Hrdlička & Komárek, 2004; Thorová, 2006). Ačkoliv jsou u autismu definovány tzv. jádrové oblasti (viz níže), ty určují jen základní oblasti projevů, které se objevují u lidí „na spektru”. Teprve až jejich kombinace a míra v součinnosti s vývojem jedince a jeho prostředím (přístupem rodiny, vzděláním a kompenzačními intervencemi) nám dává komplexní obraz o specifikách dospělého jedince s PAS. Každý člověk s autismem je jak ve svých projevech, tak i v deficitech spojených právě s PAS, jedinečný, proto se odborná veřejnost přiklání k pojetí autismu jako kontinuálního spektra autistických projevů.

Autoři: Hana Sotáková

Jádrové obtíže

Jádrovými obtížemi nazýváme oblasti PAS, které jsou specifické pro jedince napříč spektrem (Šporclová, 2018).

Jedná se tedy o projevy vycházející z toho, jak jedinec vnímá a myslí, což se projevuje v jeho chování. Nejsou spojené s výchovou nebo prostředím, ovlivňují život jedince a jeho socializaci. Tabulka 5 ukazuje oblasti jádrových obtíží a jejich projevy:

Autor: Hana Sotáková

Nespecifické obtíže

Jak již bylo uvedeno, poruchy autistického spektra jsou velmi individuální, ale komplexní.

Pro dobré pochopení myšlení a chování jedince s PAS je třeba brát v potaz také tzv. nespecifické obtíže, které nemusí být přítomny vždy, ale mohou významně pozměnit potřeby takového jedince. Pokud jsou u studenta zastoupeny a působí mu větší problémy v každodenním životě, jsou zmíněny ve zprávě z funkční diagnostiky. V tabulce opět uvádíme přehled oblastí nespecifických obtíží. Lépe se s danou problematikou můžeme seznámit také prostřednictvím autobiografií a příběhů osob s PAS (můžeme doporučit například Radková a Hořejší, 2018; Schovanec, 2014 nebo webovou stránku – zde.

Pro přehlednost ještě doplňujeme tabulku sociálních typů definovaných Lornou Wingovou (Wing, 2002), to může pomoci pochopení potřeb studentů. Thorová (2006) na základě své praxe ještě upozorňuje, že je třeba počítat také s typem smíšeným. Ten kombinuje projevy níže uvedených typů, někdy v závislosti na situaci, jindy se projevy jedince mění v čase, v průběhu vývoje.

Autor: Hana Sotáková

Závěrem této kapitoly

Mějme na paměti, že jedinci s PAS mohou vnímat svět kolem sebe do jisté míry jinak než většinová populace.

Pro to, abychom pochopili chování studenta s PAS, je dobré přemýšlet, jak na něj působilo okolí, jaká byla situace, zda se setkal s něčím novým nebo neočekávaným. Je důležitý empatický přístup, ale na druhou stranu je naprosto v pořádku žádat, aby se student v rámci svých možností také přizpůsobil. Je jen nutné mu vysvětlit, co od něj chceme a proč. Jak často zmiňujeme, není možné spolehnout se na „obecné povědomí“ či nepsaná pravidla.

Užitečné odkazy

Pro lepší pochopení vnímání světa lidmi s PAS můžete využít různé rozhovory či filmy, jako například:

Autor: Hana Sotáková