Jak se starat o své zdraví v průběhu distančního vzdělávání

“Tím, že se o sebe staráme, získáváme zpět svoji sílu.” – Lala Delia

Klíčová slova: distanční výuka, zdraví, vysokoškolští studenti, zdravý životní styl, well-being, akademický výkon, úzkost, deprese

Výzkumy opakovaně potvrzují, že se u studentů po celém světě zvyšuje míra výskytu duševních potíží. Psychické problémy u vysokoškoláků jsou běžné jak u studentů prezenčního (kontaktního), tak i u studentů distančního studia. Studie dokládají, že jeden ze tří vysokoškoláků vykazuje jednu či více duševních potíží. Podle nedávné studie zkoumající studenty z 19 vysokých škol v 8 zemích (n = 13 984) trpí vysokoškoláci nejčastěji depresemi a úzkostnými poruchami.

V současnosti je na celém světě přibližně 70 % absolventů středních škol, kteří pokračují ve studiu na vysoké škole. Roky strávené na univerzitě jsou ovšem obdobím, kdy se běžné duševní potíže projevují nejčastěji, zejména afektivní poruchy, úzkostlivost a poruchy způsobené užíváním návy- kových látek. Tyto problémy si vysvětlujeme z části vysokou mírou stresu, kterému jsou studenti často vystavováni a negativně prožívanými neúspěchy, které s sebou studium na vysoké škole nese. Tlak při studiu na vysoké škole přispívá k rozvoji pocitů úzkostlivosti a zhoršující se duševní pohodě studentů. Prokrastinace a zhoršující se výsledky ve škole vedou velmi často vedle zmiňova- né úzkostlivosti také k depresi a nízkému sebevědomí. Všechny výše zmiňované potíže spojené s duševním zdravím negativně ovlivňují akademické výsledky našich studentů.

Symptomy duševních potíží se projevují například: fyzickou bolestí, vyčerpáním a stresem. Nepřítomnost negativních prožitků, spolu s pozitivními prožitky (jako jsou pocity spokojenosti a radosti) určují subjektivní (nebo-li hédonickou) pohodu jedince. Samotný hédonický náhled na duševní pohodu nemusí být akurátním ukazatelem zdravého života, protože se tímto pohledem zaměřujeme většinou jen na symptomy. Životní styl jedince vyznávajícího hédonickou pohodu a spokojenost může mít velmi pravděpodobně naopak z dlouhodobého hlediska na duševní pohodu špatný dopad. Převedeno na vysokoškolské prostředí, vyhledávání hédonické pohody může být v rozporu se snahou o dosažení studijních cílů a akademických úspěchů, protože ani studium ani práce nejsou vždy zábavou a vyžadují namáhavé a často dlouhodobé úsilí. Oproti hédonickému přístupu k duševní pohodě, eudaimonický přístup naopak říká, že duševní pohody lze dosáhnout jen tehdy, žijeme-li v souladu se svými vlastními hodnotami, které máme hluboce zakořeněné, a jejichž naplňováním se aktivně a komplexně podílíme na naší duševní pohodě. Oba druhy duševní pohody se částečně překrývají, přesto jsou ale individuálními systémy, které spolu středně silně korelují. Výzkumy také ukazují, že si zajištěním základních potřeb (jako jsou kompetence, sounáležitost a autonomie) zlepšujeme hédonickou i eudaimonickou duševní pohodu. Na druhé straně, když se nám jedné nebo více z těchto potřeb nedostává, oba druhy naší duševní pohody se zhoršují.

Reference

  1. Hunt, J., and Eisenberg, D. (2010). Mental health problems and help-seeking behavior among college students. J. Adolesc. Health 46, 3–10. doi: 10.1016/j. jadohealth.2009.08.008
  2. Auerbach, R. P., Mortier, P., Bruffaerts, R., Alonso, J., Benjet, C., Cuijpers, P., et al. (2018). WHO world mental health surveys international college student project: prevalence and distribution of mental disorders. J. Abnorm. Psychol. 127, 623–638. doi: 10.1037/abn0000362
  3. Bruffaerts, R., Mortier, P., Kiekens, G., Auerbach, R. P., Cuijpers, P., Demyttenaere, K., et al. (2018). Mental health problems in college freshmen: prevalence and academic functioning. J. Affect. Disord. 225, 97–103. doi: 10.1016/j.jad.2017. 07.044
  4. De Girolamo, G., Dagani, J., Purcell, R., Cocchi, A., and McGorry, P. D. (2012). Age of onset of mental disorders and use of mental health services: needs, opportunities and obstacles. Epidemiol. Psychiatr. Sci. 21, 47–57. doi: 10.1017/ S2045796011000746
  5. Ibrahim, A. K., Kelly, S. J., Adams, C. E., and Glazebrook, C. (2013). A systematic review of studies of depression prevalence in university students. J. Psychiatr. Res. 47, 391–400. doi: 10.1016/j.jpsychires.2012.11.015
  6. Centre for Education Statistics and Evaluation (2015). Student Wellbeing. Sydney, NSW: NSW Department of Education and Communities.
  7. Cant, S. (2018). Hysteresis, social congestion and debt: towards a sociology of mental health disorders in undergraduates. Soc. Theor. Health 16, 311–325. doi: 10.1057/s41285-017-0057-y
  8. Saddler, C. D., and Sacks, L. A. (1993). Multidimensional perfectionism and academic procrastination: relationships with depression in university students. Psychol. Rep. 73, 863–871. doi: 10.2466/pr0.1993.73.3.863
  9. van Eerde, W., and Klingsieck, K. B. (2018). Overcoming procrastination? A metaanalysis of intervention studies. Educ. Res. Rev. 25, 73–85. doi: 10.1016/j.edurev. 2018.09.002
  10. Kessler, R. C., Foster, C. L., Saunders, W. B., and Stang, P. E. (1995). Social consequences of psychiatric disorders. I: Educational attainment. Am. J. Psychiatry 152, 1026–1032. doi: 10.1176/ajp.152.7.1026
  11. Steel, P., Brothen, T., and Wambach, C. (2001). Procrastination and personality, performance, and mood. Pers. Indiv. Differ. 30, 95–106. doi: 10.1016/S01918869(00)00013-1
  12. Hartley, M. T. (2010). Increasing resilience: strategies for reducing dropout rates for college students with psychiatric disabilities. Am. J. Psychiatr. Rehabil. 13, 295–315. doi: 10.1080/15487768.2010.523372
  13. Kim, K. R., and Seo, E. H. (2015). The relationship between procrastination and academic performance: a meta-analysis. Pers. Indiv. Differ. 82, 26–33. doi: 10. 1016/j.paid.2015.02.038
  14. Bruffaerts, R., Mortier, P., Kiekens, G., Auerbach, R. P., Cuijpers, P., Demyttenaere, K., et al. (2018). Mental health problems in college freshmen: prevalence and academic functioning. J. Affect. Disord. 225, 97–103. doi: 10.1016/j.jad.2017. 07.044
  15. Dekker I, De Jong EM, Schippers MC, De Bruijn-Smolders M, Alexiou A, Giesbers B. Optimizing Students’ Mental Health and Academic Performance: AI-Enhanced Life Crafting. Front Psychol. 2020 Jun 3;11:1063. doi: 10.3389/fpsyg.2020.01063. PMID: 32581935; PMCID: PMC7286028.
  16. Kahneman, D. (1999). “Objective happiness,” in Well-Being: Foundations of Hedonic Psychology, eds D. Kahneman, E. Diener, and N. Schwarz (New York, NY: Russell Sage Foundation).
  17. Ryff, C. D., and Singer, B. H. (2008). Know thyself and become what you are: a eudaimonic approach to psychological well-being. J. Happiness Stud. 9, 13–39. doi: 10.1007/s10902-006-9019-0
  18. Huppert, F. A., Baylis, N., Keverne, B., Ryff, C. D., Singer, B. H., and Love, G. D. (2004). Positive health: connecting well–being with biology. Philos. Trans. R. Soc. B Biol. Sci. 359, 1383–1394. doi: 10.1098/rstb.2004.1521
  19. Anic, P., and Toncic, M. (2013). Orientations to happiness, subjective well-being and life goals. Psihologijsketeme22, 135–153. doi: 10.1177/0146167215573211
  20. Baumel, A., Muench, F., Edan, S., and Kane, J. M. (2019). Objective user engagement with mental health apps: systematic search and panel-based usage analysis. J. Med. Intern. Res. 21:e14567. doi: 10.2196/14567
  21. Waterman, A. S. (1993). Two conceptions of happiness: contrasts of personal expressiveness (eudaimonia) and hedonic enjoyment. J. Pers. Soc. Psychol. 64:678. doi: 10.1037/0022-3514.64.4.678
  22. Compton, W. C., Smith, M. L., Cornish, K. A., and Qualls, D. L. (1996). Factor structure of mental health measures. J. Pers. Soc. Psychol. 71, 406. doi: 10.1037/ 0022-3514.71.2.406
  23. Ryan, R. M., and Deci, E. L. (2001). On happiness and human potentials: a review of research on hedonic and eudaimonic well-being. Annu. Rev. Psychol. 52, 141–166. doi: 10.1146/annurev.psych.52.1.141

POCIŤUJETE DEPRESI? VYHODNOŤTE SVÉ SYMPTOMY A ZMĚŘTE SI MÍRU DEPRESE ZDE:

  •   Klíčová slova: well-being, psychologický well-being, deprese, zdraví, prevence stresu
  •   CES-D dotazník měří symptomy prožívané deprese a pomáhá nám porozumět a zorientovat se v naší situaci.
  •   https://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/

Autoři: Jana Kočí, Stewart I. Donaldson CUNI