Dopady online výuky na studující se specifickými potřebami – doporučené přístupy (v obecné podobě)

Distanční výuka na vysokých školách

Distanční výuka, která byla na vysokých školách zavedena v souvislosti s preventivními epidemiologickými opatřeními proti šíření onemocnění COVID-19, nebyla metodicky řízena a sledována ze strany MŠMT v tak velké míře jako např. v primárním a sekundárním vzdělávání (samozřejmě kromě základních regulačních výnosů, které nastavovaly základní pravidla, jak se má výuka realizovat podle aktuálního stavu epidemie).

Pokyny k distanční výuce a její realizaci nastavovaly jednotlivé vysoké školy s tím, že zpravidla umožňovaly volbu mezi jednotlivými platformami a využívání dalších interaktivních programů pro vyučující.

Zatímco v prvním semestru, kdy se distanční výuka realizovala (tedy letní semestr akademického roku 2019/20), panovaly určité disproporce v zajištění, a i v kvalitě distanční výuky, o zimním semestru 2020/21 se již dá hovořit jako o období s dobrým zajištěním distanční výuky, jak ukazují i některé provedené průzkumy realizované jednotlivými vysokými školami (např. Wildová, 2021).  Postupně se také ve větší míře začalo diskutovat o nutnosti více sledovat potřeby studentů se specifickými potřebami a začaly vznikat první metodické materiály, které si kladly za cíl dávat alespoň základní doporučení, jak uzpůsobit distanční výuku pro tuto skupinu studentů (např. kol., 2020).

V této kapitole shrneme obecné principy, které vstupují do přípravy distanční výuky u studentů se specifickými potřebami.

Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková

Doporučené obecné přístupy ke studujícím se specifickými potřebami

Zřejmě není příliš nutné popisovat, že mezi studenty se specifickými potřebami je velká variabilita. Vychází ze samotných typů postižení/znevýhodnění, ale také z osobnosti studujících, jejich zkušeností i schopností zvládat náročné situace.

Jak se ukázalo v rámci distanční výuky, studenti se specifickými potřebami mohou být více ohroženi tím, že nemají možnost osobního setkávání a možnost řešit potíže na základě osobní komunikace. Mohou pociťovat obavy či dokonce strach ozvat se a požadovat specifický přístup, který jim z titulu jejich specifických potřeb může napomoci zvládnout distanční vzdělávání.

Základním pravidlem pro úspěšné studium studujících se specifickými potřebami je, aby měli dostatek informací jak k samotnému studiu, tak k modifikacím, které jim mohou pomoci vyrovnávat jejich znevýhodnění. A modifikace se týkají nejenom prezenční výuky, ale měly by být poskytovány i v průběhu distanční výuky – synchronní i asynchronní (s uplatněním specifických přístupů dle potřeb studujících se zdravotním postižením/znevýhodněním).

Distanční výuka, tak jak jsme ji zažili v minulých letech, byla náročnou situací pro všechny zúčastněné – jak studenty, tak i vyučující. Po téměř dvou letech můžeme reflektovat pozitivní zkušenosti a specifikovat doporučení, která mohou studentům se specifickými potřebami pomoci ve zvládání nároků distanční výuky.

Včasné informace a vhodná platforma výuky
První pravidlo, které bychom mohli identifikovat, je, aby se ke studentovi dostala včas informace o konkrétní platformě, kde bude výuka probíhat a také odkaz na webové stránky, které lze využít pro orientaci ve využívání dané platformy.

Ze strany vyučujících je důležitá volba vhodné platformy, která by měla být studentům jednoduše dostupná (např. MS Teams, Zoom, Meet, Moodle apod.) a zároveň by neměla vyžadovat nadstandardní ICT kompetence. Studentům se specifickými potřebami by velmi pomohlo, kdyby mohli pracovat v jedné až dvou platformách a na práci v nich si takto mohli lépe zvyknout.

Metodická podpora pro distanční výuku
Řada vysokých škol připravila různé tutoriály, které si kladly za cíl poskytnout metodické pokyny k distanční výuce i atestování.

– Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
– Univerzita Karlova
– Masarykova univerzita
– Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
– Západočeská univerzita v Plzni
– Ostravská univerzita

Informace o platformách by měla být sdělena studentům buď přímo (např. formou elektronické komunikace – mail, studijní informační systém), případně se může stát součástí charakteristiky předmětů, které slouží k popisu cílů, metod a požadavků v daném předmětu (např. na PedF UK se tyto informace nacházejí v anotaci předmětu v SIS, v oddíle Deskriptory).

Jako příklad uvádíme přehled nejčastěji užívaných platforem pro distanční výuku, jak se užívají na UJEP, je zobrazen v tabulce 3.

Platforma suplující prezenční setkání

Microsoft Teams – přihlášení zde
Vygenerování souboru pouze s titulky návod: zde

Zoom – přihlášení obecné zde
Free captioning right in your browser (Google Chrome) zde

Google Meet – přihlášení zde

Platforma pro organizovanou podporu výuky

Google Classroom – přihlášení zde

Moodle pro výuku – Pedagogická fakulta UJEP zde

Distanční výuka a přístupy ke studujícím se specifickými potřebami ve výuce
Důležitým pravidlem by mělo být to, že při distanční výuce studentů se specifickými potřebami je potřeba, aby online výuka byla přizpůsobena studijním potřebám konkrétního studenta a upravena v souladu s posudkem funkční diagnostiky.

Aby byl student informován ještě před zahájením výuky, lze doporučit dostatečně jasnou strukturu daného předmětu (harmonogram online výuky, témata předmětu, kvalitní a různé studijní opory, jasné požadavky na zpracování průběžných úkolů, příprava na atest), která pomůže všem studentům v orientaci, studentům se SP pak může významně pomoci ke zvládnutí nároků předmětů.

Významným pomocníkem v online výuce jsou studijní opory. Měly by být zajištěny ve více formách, tedy nejen písemně, ale také například formou videa či audionahrávkami, přičemž by měly být k dispozici studentovi po celou dobu kurzu tak, aby se k nim mohl zpětně vracet dle svého zdravotního/psychického stavu. Mimo nabídky video/audio nahrávek je vhodné doplnit studijní opory prezentací, skripty či určitou písemnou osnovou pro zajištění lepší orientace ve výkladu látky. Pro snazší orientaci ve studijní literatuře je možné upozornit na hlavní tituly či konkrétní kapitoly.

Samotné plnění průběžných úkolů může být v rámci zpracování textů u studentů se specifickými potřebami časově navýšeno, tedy tam, kde je toto doporučení dáno posudkem funkční diagnostiky. Pro studenty se zhoršenou orientací v organizaci studia a plnění termínů je vhodné průběžně zasílat shrnující instrukce s důležitými termíny.

Atestování v době distanční výuky
U formy atestu je vhodné vycházet z posudku funkční diagnostiky (preference ústní či písemné zkoušky). Opět je zde možnost navýšení časového rozpětí přípravy na atest či samotného atestu. Atest je možné provést přes již ověřenou aplikaci, kterou je student zvyklý používat či se s ním domluvit na aplikaci, která je v rámci jeho potřeb nejvhodnější. Někteří studenti i v online výuce, pokud to daná epidemiologická opatření umožňovala, využívali prezenční formy atestování, i když ostatní studenti byli atestování distančně.

Konzultace a individuální výuka – prezenčně i distančně
Během distanční výuky je také vhodné průběžně nabízet individuální konzultace či realizovat individuální výuku, a to jak synchronní online formou, tak formou chatu či emailové konverzace opět v závislosti na zdravotním/psychickém stavu studenta. V době nouzového stavu bylo v některých případech možné, aby probíhala individuální výuka prezenčně – a mohla být uplatněna právě na studenty se specifickými potřebami.

Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková