Úvod

Možná vás napadá, proč jsme sem zařadili tuto kapitolu. Distanční výuka se velmi často odehrává během doby, kdy není možné z nějakého důvodu uskutečňovat výuku prezenční. Do budoucna je samozřejmě reálné, že se prvky distanční výuky stanou běžně používanými pro svou praktičnost a přístupnost.

Na druhou stranu je možné, že tyto materiály otevíráte opět v době, kdy výuka probíhá nedobrovolně distančně a v takových chvílích je podle nás důležité věnovat zvýšenou pozornost péči o psychickému zdraví u studujících i vyučujících.  Je důležité mít na paměti, že problémy v distanční výuce mohou plynout jak ze specifik daného postižení/onemocnění, tak i ze situace samotné, v níž se výuka odehrává.

Doporučení týkající se psychického zdraví a zvládání stresu během pandemie (nebo podobných situací) můžete také nalézt na stránkách většiny zdravotnických a vzdělávacích organizací (například amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí nebo na Covid portálu Ministerstva vnitra), následující podkapitola tak není vyčerpávajícím přehledem, ale spíše podnětem k zamyšlení o tom, proč o svém psychickém zdraví nyní více přemýšlet, jaký vliv má zvýšená stresová zátěž na studium a studující se SP[1] a kde najdete další informace.

Abychom věděli, co vlastně potřebujeme změnit a co se s námi děje, potřebujeme porozumět některým důležitým procesům, které se často dějí i ostatním lidem. I to nám může pomoci, pokud si uvědomíme, že v tom nejsme sami, nejsme divní, nejsme slabí. A jak řekl Francis Bacon: Scientia est potentia [2].

Hodně zde obsažených informací už budete znát, tušit, někdy jste je slyšeli. Rádi bychom vás však podpořili v tom, abyste se zkusili zamyslet, jak se to, co zde budete číst, odráží ve vašem životě.

Zvýšená hladina stresu a psychických obtíží na vysokých školách je všeobecně problémem už delší dobu (v některých amerických zdrojích se například hovoří o The College Mental Health Crisis), není to tedy něco, co by se objevilo až nyní a vysvětlení tohoto tématu by zabralo jednu celou další publikaci. Podle Americké asociace pro zdraví na vysokých školách (American College Health Association, 2021), jsou stres a další psychické obtíže rozsáhlým problémem. Během roku 2020 a 2021 zažívalo akutní vysoký stres 32,8 % studujících!

Studující na vysoké škole jsou vystaveni různým stresorům, jako jsou nové situace, noví lidé, změna prostředí, změna jejich role, zhoršení prospěchu apod. A ukazuje se, že míra pociťovaného stresu mezi vysokoškoláky stoupá, viz například norská studie prováděná mezi lety 2010–2018 (Knapstad et al., 2021) nebo porovnání stejných dotazníků z roku 1988 a 2010 u vysokoškolských studentů (Janusis & Weyandt, 2010).

Velká část studujících zažívá největší stresovou zátěž v rámci celého svého dosavadního života právě na vysoké škole (Pfeifer, Kranz, & Scoggin, 2008) a je tak pochopitelné, že ne vždy jsou připraveni a vědí, jak se se stresem vypořádat. Během této doby navíc ještě stále dochází k vývoji čelního laloku v mozku (což má například za následek stále probíhající osvojování a upevňování exekutivních funkcí nebo zlepšování regulace emocí, více například uvádí Seladi-Schulman (2020).

Navíc studující se specifickými potřebami mohou zažívat ještě vyšší hladinu stresu než ostatní, což zjistilo už několik studií (např. Heiman, 2006, Reiff et al., 2001). První výzkumy věnující se pandemií také ukazují, že studenti se SP mohou být v tomto období více zranitelní. Například se ukázalo, že pro ně byla nepředvídatelnost a pocit nedostatku kontroly mnohem více stresující než pro běžné studující. V důsledku toho u nich docházelo ke zhoršování pozornosti aschopnosti se soustředit, problémům se spánkem nebo k větší izolaci. V souvislosti s distanční výukou se také více obávali, že budou mít horší známky a nebudou zvládat požadavky online výuky (Zhang et al., 2020).

[1] V textu je využívána zkratka studující se SP = se specifickými potřebami.
[2] V poznání je síla.