Specifické těžkosti studentů této skupiny v online výuce/při distančním vzdělávání

Příprava na distanční výuku

Na začátku semestru je vhodné zajímat se o to, zda ve skupině studentů (ne)jsou studenti se specifickými potřebami.

Následovat by případně měla identifikace studijních potřeb konkrétního studenta a dohodnutí se na způsobu online výuky. Ztěžujícím faktorem pro všechny studenty, nejenom studenty se specifickými potřebami či dokonce studenty s SPU, je příliš velké množství systémů online výuky, příliš mnoho platforem, které se začaly používat. Vysoká škola by měla také umožnit metodickou podporu těm studentům, kteří mají problém ve využívání některých prvků distanční výuky.

Autoři: Anna Kucharská, Alice Rytychová, Olga Kučerová, Klára Špačková

Realizace distanční výuky

Distanční výuka je realizována ve dvou základních podobách – synchronní a asynchronní. Synchronní výuka probíhá v takové situaci, kdy jsme jako vyučující v přímém kontaktu se studentem.

Typickým problémem studentů se specifickou poruchou učení v oblasti synchronní výuky je zhoršená orientace ve výkladu. Nejčastější modifikací, která je studentovi doporučována, je poskytnutí podkladů předem. Student si je může před vlastní přednáškou vytisknout a poznámky psát přímo do vytištěného textu, což zlepšuje jeho pozornost a obsahovou kvalitu poznámek.

Asynchronní výuka má podobu samostatné práce studenta na úkolech zadaných vyučujícím. Pro studenty se specifickou poruchou učení je typické, že musí vynaložit zvýšené úsilí a čas na práci s literaturou. V případě potřeby je vhodné umožnit zvýšenou časovou dotaci na plnění zadávaných úkolů. Písemné práce studentů s SPU mohou obsahovat gramatické chyby a nepřesnosti ve formulaci myšlenek. Doporučujeme vést tyto studenty k využívání korektorských služeb.

U studentů s SPU se setkáváme s obtížemi v komunikaci s vyučujícími (zvýšená úzkost při komunikaci s vyučujícím). Z toho důvodu doporučujeme vyučujícím vstřícný postoj s jasnými strukturovanými požadavky. V asynchronní výuce je vhodné studentům připomenout, že v případě potřeby mohou využít individuální konzultace.

„Můj handicap se trochu zhoršil a opravdu k tomu z větší části přispěla izolace a distanční výuka. Horší soustředěnost na čtení, poslouchání přednášek (i v sedě u stolu jsem schopná usnout), těžší motivace se začít učit.“

Jana měla vždy problém se záznamem přednášek realizovaných běžnou formou. V online výuce to bylo ještě náročnější. I když se naučila pracovat v aplikaci Zoom, kterou vyučující využíval, velkým problémem pro ni bylo, že měla sledovat prezentaci na obrazovce počítače, která obsahovala pouze klíčová slova. Musela si proto dělat podrobný záznam řečeného, při kterém ji ale následující stránka prezentace tzv. „utekla“. Vyučující dávala záznam přednášky na jeden týden do výukového prostředí Moodle, což jí velmi pomohlo, protože se mohla vrátit k pasážím, které jí unikly. Velmi ocenila, když vyučující, na podnět všech studentů, začala vkládat do Moodle nejenom nahrávky přednášky, ale také prezentace, které byly při přednášce užity. 

Jsou však i studenti, kterým distanční výuka vyhovuje a celkově jim prospěla, viz výpověď studentky níže.

„Výuka online mi vyhovuje, protože se cítím víc v bezpečí (jsem v prostředí, které znám a nemusím být mezi velkou skupinou lidí a neustále komunikovat s osobami, které neznám).“

„Doma mě nestresuje prostředí, mám své pohodlí. Pokud mi není dobře, mohu použít kompenzační techniky v průběhu hodiny. Což při prezenční výuce nešlo.“

Autoři: Anna Kucharská, Alice Rytychová, Olga Kučerová, Klára Špačková

Průběžné plnění úkolů v distanční výuce

Jednou z obtíží, se kterou se potýkají studenti s SPU, je neefektivní práce s vlastním časem a plánování práce.

Tato skupina studentů může mít ve větší míře problém odhadnout množství času, který potřebuje na plnění úkolu. Obecně platí, že studenti s SPU potřebují např. na práci s literaturou vždy více času. Častěji se dostávají do situace, kdy nejsou schopni dodržet termíny odevzdání a práce se jim nahromadí.

Autoři: Anna Kucharská, Alice Rytychová, Olga Kučerová, Klára Špačková

Distanční atestování

V případě, že atest bude probíhat také v online prostředí, doporučujeme seznámit studenty s dostatečným předstihem s platformou, na které bude test probíhat (např. Moodle, MS-Teams, Google Forms).

Jednou z nejčastěji využívaných modifikací pro studenty se specifickou poruchou učení je navýšení časové dotace při plnění atestu. Při přípravě atestu v elektronickém prostředí myslíme na navýšení času pro tuto skupinu studentů. Doporučujeme opět studenty vyzvat, aby se přihlásili ti, kteří mají nárok na navýšení času (mailem, osobní konzultací aj.).

Stejně důležité jako mít kvalitní záznamy z přednášek a studijní materiály je také seznámení se s podobou online zápočtového testu nebo zkoušky. To ostatně platí pro všechny studenty, nicméně pro studenty s SPU je toto opatření zvláště důležité, aby mohli svou přípravu zacílit potřebným směrem.

Studenti by měli být seznámeni s typem otázek a cvičení, počtem testových položek, systémem a kritérii bodování, průběhem zkoušky – nejlépe pomocí ukázkových úloh. Pokud to specifika předmětu i zkoušky umožní, pak je pro studenty s SPU žádoucí mít dostatek úloh k procvičování. Při přípravě na zkoušky často nastává situace, kdy studenti vědí o podobě testové úlohy (např. u jazykových testů – úloha na doplňování slov do vět nebo korekturu textu), ale v běžně dostupných učebnicích nebo skriptech se dané typy úloh/cvičení téměř nebo vůbec nevyskytují.

V případě, že probíhá zadání testu ústně, je vhodné vložit do formuláře testu zadání také v písemné podobě a být online k dispozici k případným dotazům.

Přes mnohé výhody může online testování komplikovat studentům s SPU použití kompenzačních strategií jako je barevná strukturace textu a zvýrazňování klíčových slov a termínů. Závažnou komplikací může být také způsob nastavení testu, kdy je studentovi znemožněno vracet se k úlohám nebo kdy nemá možnost vidět všechny úlohy. Jelikož jde o nastavení, která snižují možnosti nechtěné spolupráce mezi studenty a opisování, je třeba hledat řešení na úrovni individuálního přístupu – tím může být individuální termín se změnou nastavení testu (vyplňovaný se zapnutou kamerou). Pro některé studenty se pak jako nejvhodnější řešení nabízí možnost psaní testu prezenčně v papírové podobě v rámci individuální konzultace nebo nahrazení písemného testu ústní online zkouškou.

V případě neúspěšného pokusu by mělo být samozřejmostí poskytnout studentovi zpětnou vazbu. Pokud nechceme zpřístupnit test z důvodu možného okopírování úloh testu, lze vyřešit tuto situaci opět formou individuální konzultace – v prezenční nebo online formě.

Ivana má ve svém studijním portfoliu již jeden neúspěšně ukončený obor. Na svou druhou vysokou školu vstupovala s velkou dávkou motivace a odhodlání. Vedle SPU se musela vypořádat také se zhoršeným psychickým stavem. Byla „evidovanou” studentkou a úzce spolupracovala s kontaktní osobou na své fakultě. Veškerá podpůrná opatření měla nastavena vhodně, ale nezvládala komunikaci s vyučujícími. Bála se, že je bude obtěžovat, nedokázala si říct o doporučené modifikace ke zkouškám. Poradenský pracovník Ivaně navrhl, aby ji v komunikaci s vyučujícím pomohla kontaktní osoba, která v této chvíli plnila roli mediátora.

Evidovaný student se specifickou poruchou učení – dyslexií – dosud zvládal nároky studia bez větších modifikací, pomáhaly mu prezentace, které získával od vyučujících. Při písemném atestování v některých případech využíval navýšeného časového limitu, jak bylo doporučeno ve funkční diagnostice – domluvil se na poslední přednášce s vyučujícím, že bude mít na test delší časový limit.

V distanční výuce byl test realizován prostřednictvím výukového prostředí Moodle. Protože se jednalo o vyučujícího, kterého zatím neznal, neozval se, že potřebuje navýšení času. Otázky v testu byly konstruovány tak, že se na otázky odpovídalo postupně, nebyla možnost se vrátit k předchozí otázce. To ho velmi znejistilo, protože byl zvyklý, že si vše po sobě kontroluje. Čas na test rychle uběhl, a přitom se mu podařilo zodpovědět pouze na polovinu otázek, v testu neuspěl.

Autoři: Anna Kucharská, Alice Rytychová, Olga Kučerová, Klára Špačková

Závěrem kapitoly

Distanční forma vzdělávání přinesla studentům (bez i s SPU) také několik pozitiv. Především se jedná o strukturované studijní opory, které vytvořil sám vyučující.

Díky těmto podkladům se student lépe orientuje v probraném učivu, a tím si ho také lépe zapamatuje. Velkou pomoc pro studenty představuje také možnost opakovaného shlédnutí/poslechu záznamu přednášky. Díky tomu mohou kompenzovat také obtíže v pozornosti, které se u studentů s SPU mohou objevovat vlivem většího kognitivního zatížení.

Vzdělávání není pouze jednosměrný proces přijímání poznatků, který by směřoval od vyučujících ke studentům. Je to především proces interakce, vzájemného ovlivňování a diskuse. Studenti s SPU často potřebují větší míru podpory od nás – vyučujících. Nabízejme jim možnost konzultace a dovysvětlení látky během konzultačních hodin. Informujte studenty, že jste k takové formě podpory otevření, neboť jim tím pomáháte odstranit překážky, které staví obava ze „škatulky studenta, který na onom oboru nemá co dělat.”

Užitečné odkazy

Autoři: Anna Kucharská, Alice Rytychová, Olga Kučerová, Klára Špačková