Sledování průběhu distanční výuky u vysokoškoláků i u studujících se specifickými potřebami – nové perspektivy?

Zkušenosti s distanční výukou a její perspektivy

Distanční výuka, která byla zavedena na vysokých školách v souvislosti s nouzovým stavem a epidemiologickými opatřeními proti šíření onemocnění COVID-19, byla pro všechny novou zkušeností. Jednotlivé vysoké školy zaváděly její pravidla a také sledovaly její efektivitu.

Zejména se řešilo, zda může být distanční výuka plnohodnotným prostředkem vysokoškolského vzdělávání a jak nastavit mimořádná opatření a zajistit potřebný standard i v těch studijních programech nebo v jejích částech, kde nelze požadované obsahy předávat studentům distanční formou (např. lékařské či učitelské studijní programy, programy s velkou mírou praktické výuky a programy přípravy pro regulovaná povolání). Proto se také pozornost věnovala pečlivému sledování efektivity distanční výuky.

Jak již bylo uvedeno výše, první semestr vykazoval dílčí problémy, a to jak u vyučujících, tak u studentů. Přestože řada vysokých škol má zkušenosti s kombinovaným studiem, kde jsou významným předpokladem pro jeho realizaci studijní opory pro distanční vzdělávání, situace, kterou jsme zažili, byla zcela jiná. Jednalo se o významný přesun podílu výuky do virtuálního prostředí, bez možností kontaktní výuky. Wildová uvádí, že „… v prvním online semestru se určité obtíže objevily, a to na straně vyučujících i studentů, což bylo dáno tím, že jsme se všichni učili, jak online platformy využívat, jak aktivně pracovat při distanční výuce, jak organizovat přednášky a semináře zcela novým způsobem tak, aby naplnily své cíle a zároveň obsahovaly interaktivní prvky vedoucí k aktivitě, spolupráci a vzájemné diskusi“.

Lze konstatovat, že distanční výuka přinesla pozitiva i negativa:
– Mezi pozitiva lze označit to, že byla ve větší míře studenty potvrzena vyšší účast na online přednáškách, než když se měli dostavovat do učeben – zejména v případě, kdy vyučující využívali předtočené přednášky (Wildová, 2021) nebo dávali studentům k dispozici po nějakou dobu (např. týden) streamované přednášky.
– Pozitivně lze vnímat i to, že byly řešeny nové formy vzdělávání, které se jindy zavádějí poměrně dlouho – nyní bylo potřeba zajistit vše okamžitě.
– Došlo také ke zvýšení kompetencí (vyučujících i studentů) využívat nové technologie ve vzdělávání.
– Sledujeme-li negativní ohlasy, bývá v největší míře uváděna sociální izolace, nemožnost setkávání a chybějící interakce mezi vyučujícími a studenty.

Až čas ukáže, nakolik se distanční prvky ve vysokoškolském vzdělávacím prostředí stanou běžnou součástí i ve studijních programech akreditovaných v prezenční formě studia. Národní akreditační úřad vydal v červenci 2021 (tedy po třetím semestru zkušeností s distanční výukou), a to na základě mnoha dotazů a zájmu vysokých škol o větší využití online forem výuky a jejich zakomponování do prezenční výuky, vyjádření, které na jedné straně přiznává pozitivní zkušenost s online výukou, na druhé straně chápe přímou výuku jako osobní setkání mezi vyučujícím a studenty, a nikoli jako online setkávání v reálném čase. Podobně byla diskutována možnost využití již získaných online přednášek jako materiálu nahrazující přímou výuku. „NAÚ zastává názor, že videonahrávky přímou výuku nahradit nemohou. Výklad vyučujícího při přednášce je určován nejen obsahem vzdělání, ale také konkrétními posluchači, kterým je nezbytné podobu výkladu při přednášce přizpůsobovat. Zatímco tedy část přímé výuky za přítomnosti studentů a vyučujícího v učebně je v souladu s výše uvedeným možné nahradit online výukou v reálném čase, na videonahrávky je třeba pohlížet jako na audiovizuální studijní opory, které mohou přímou výuku vhodně doplnit nebo rozšířit, nikoliv však nahradit“.

NAÚ v dokumentu Metodický pokyn NAÚ k využívání nástrojů distančního vzdělání v prezenční a kombinované formě studia v akademickém roce 2020/2021, vymezuje zásady využívání prvků distanční výuky, jež je možné realizovat během prezenční výuky v souladu s aktuální akreditací. Využití prvků distanční výuky musí mít pro výuku vždy přidanou hodnotu.

Mezi zmíněné zásady mimo jiné patří zařazení prvků distanční výuky v případě, že vnější okolnosti nedovolují uskutečňovat studijní program v souladu s udělenou akreditací. Pokud v rámci distančního vzdělávání nebude možné plnohodnotně vykonávat předmět vyžadující speciální vybavení, doba pro plnění předmětu se prodlouží do následujícího semestru či akademického roku.

Metodický pokyn dále zmiňuje vhodné materiální podmínky, výukové nástroje, prostředí či aktivizující metody distančního vzdělávání, bez nichž nemůže probíhat distanční výuka. Upravuje distanční aktivity (přednášky, semináře a cvičení realizované s využitím videokonference, práce studujících s multimediálními interaktivními studijními oporami či plnění úkolů, kvízů a testů), které však neznamenají samostudium. Distanční aktivity mohou být zařazeny jen v případě odpovídajícího technického vybavení. Studentům musí být umožněno dostavit se na distanční aktivitu včas z místa prezenční výuky. Vyučující musí vždy upřednostnit hybridní způsob výuky před distančním.

Během veškerých zkoušek na vysoké škole musí být zajištěno etické jednání a rovné podmínky pro studenty. Studenti musí být předem informováni o podmínkách a průběhu státní závěrečné zkoušky vykonávané v distanční výuce. Průběh vyučování předmětů v rámci distanční výuky musí být vysokou školou pravidelně monitorován a vyhodnocován.

Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková

Metodická podpora distanční výuky u studentů se specifickými potřebami a sledování její účinnosti

Skupinou, které by měla být věnována zvláštní pozornost v distanční výuce, je skupina studujících se specifickými potřebami – mohou být ve větší míře ohroženi nemožností osobního setkání a řešení studijních záležitostí „face to face“, případně jejich postižení/znevýhodnění může přinášet specifické nároky z hlediska technického zabezpečení distanční výuky či vyžaduje jiné metodické a didaktické přístupy k výuce.

Proto se také některé vysoké školy zabývaly otázkou, co konkrétně jednotlivé skupiny studentů podle kategorizace MŠMT mohou potřebovat k zajištění účinného distančního vzdělávání, jaké jsou jejich specifické potřeby v online výuce a jak je možné podpořit studenty se specifickými potřebami v užívání technických prostředků pro nový způsob výuky.

Jako pozitivní aspekt distanční výuky bylo mezi studenty, ale i vyučujícími uváděno, že distanční výuka může být pro studenty se specifickými potřebami pohodlnější a komfortnější – studenti studují z domova. Studium na dálku může být jako vnímáno jako šance pro ty, kteří se nemohou z důvodu aktuálního stavu prezenční výuky zúčastnit. Pro studenty s psychickým onemocněním prostředí domova skýtá pocit bezpečí. Během distanční výuky mohou mít respondenti k dispozici větší množství studijních materiálů než obvykle, což kvitují. Zároveň si studenti mohou pořídit záznam online výuky, který umožňuje učení podle jejich aktuálních časových i zdravotních možností. Komunikační online platformy (v případě, že funguje internetové spojení) mohou svým uživatelům zprostředkovat dokonce lepší porozumění než účast na kontaktní výuce.

Jako negativní aspekty se respondentům jevilo to, že online výuka je náročnější, a to po všech stránkách, zejm. z hlediska pracovního nastavení (motivace, pozornost).  Může mít negativní dopad na psychickou pohodu – izolovanost a omezené kontakty se spolužáky mohou psychicky na studenty se specifickými potřebami doléhat, a tak zhoršovat psychický stav. Rozvolnění kontaktu mezi studenty a fakultou přináší omezenou možnost vyhledat pomoc v případě potřeby, ztěžuje i půjčování elektronických a kompenzačních pomůcek či registraci mezi studenty se specifickými potřebami. Uváděny byly i problémy s orientací a využíváním online komunikačních platforem u studentů se specifickými potřebami.

Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková

Užitečné odkazy a Literatura

Užitečné odkazy:
– Univerzita J. E. Purkyně (2021, 11. 9.). Vracíme se do normálu. Prezenční výuka a zkoušení povoleny všem. UJEP.
Dostupné z: https://www.ujep.cz/cs/covid-19-info
– AP3SP (2021, 29. 8.). Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách.
Dostupné z: https://www.ap3sp.cz/
– Centrum Carolina – UK Point (2021, 29. 8.). Nabídka služeb. Univerzita Karlova. Dostupné z: https://centrumcarolina.cuni.cz/CC-25.html
– Google for Education (2021, 12. 9.). Where teaching and learning come together. Google for Education.
Dostupné z: https://edu.google.com/products/classroom/
– Google Meet (2021, 12. 9.). Špičkové videokonference. Google Meet. Dostupné z: https://meet.google.com/
– Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (2020, 7. 12.). Informace k omezení provozu. JČU.
Dostupné z: https://www.jcu.cz/o-univerzite/aktuality/informace-k-omezeni-provozu-na-jihoceske-univerzite-od-7-12-2020
– Masarykova univerzita (2021, 10. 9.). Jak si poradit s distanční výukou? MUNI.
Dostupné z: https://www.muni.cz/studenti/jak-si-poradit-s-distancni-vyukou
– Microsoft Teams (2021, 9. 9.). Vítá vás Microsoft Teams. Microsoft.
Dostupné z: https://www.microsoft.com/cs-cz/microsoft-teams/log-in
– Moodle pro výuku 1 (2021, 12. 9.). Moodle pro výuku 1. Vyhledávání kurzů. Univerzita Karlova.
Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/
– MŠMT (2021, 28. 1.). Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací na rok 2021.
Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/54834/
– Parmová, N. (2020, 9. 4.). Online výuka v době koronavirové. OUalive.
Dostupné z: https://alive.osu.cz/archiv/online-vyuka-v-dobe-koronavirove/
– Pedagogická fakulta SIT (2021, 10. 9.). Office 365. PedF UK.
Dostupné z: https://sit.pedf.cuni.cz/pro-studenty/office-365-pro-studenty
– Technická univerzita v Liberci (2021, 10. 9.). Doporučení pro zajištění výuky distanční formou. TUL.
Dostupné z: https://www.fp.tul.cz/fakulta/distancni-vzdelavani
– Univerzita Karlova (2021, 12. 9.). ZOOM pro Univerzitu Karlovu. Univerzita Karlova.
Dostupné z: https://zoom.us/signin
– Univerzita Karlova (2021, 12. 9.). Žádost o licenci ZOOM. Univerzita Karlova.
Dostupné z: https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=2naS4DT5hkC_CIgWogQUovb6y23sm-hErgcSQARAEupUOE1WUUNTSjdUTjFCT09HVTdLVFMxWlNGRCQlQCN0PWcu
– Univerzita Karlova (2021, 29. 8). karlovkaonline.cz.
Dostupné z: karlovkaonline.cz
– Univerzita Palackého v Olomouci. (2020, 9. 10.). Distanční výuka. UPOL.
Dostupné z: https://www.upol.cz/nc/kalendar/akce/cal//////3389/
– Web Captioner (2021, 12. 9.). Free captioning right in your browser. Web Captioner.
Dostupné z: https://webcaptioner.com/
– Západočeská univerzita (2020, 21. 9.). Západočeská univerzita má přejít na distanční výuku. ZU.
Dostupné z: https://info.zcu.cz/clanek.jsp?id=3093
– ZOOM (2021, 12. 9.). Sign in. ZOOM. Dostupné z: https://cuni-cz.zoom.us/

Literatura:
– AP3SP (2021, 29. 8). Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách.
Dostupné z: https://www.ap3sp.cz/
– AP3SP (2021, 29. 8). Podpora při studiu na VŠ. Možnosti podpory. [Vztaženo obecně k univerzitním studentům se speciálními vzdělávacími potřebami].
Dostupné z: https://www.ap3sp.cz/podpora-pri-studiu-na-vs/moznosti-podpory/
– AP3SP (2021, 29. 8). Podpora při studiu na VŠ. Adresář odborných pracovišť.
Dostupné z: https://www.ap3sp.cz/podpora-pri-studiu-na-vs/adresar-odbornych-pracovist/
– Centrum Carolina – UK Point (2021, 29. 8). Nabídka služeb. Univerzita Karlova.
Dostupné z: https://centrumcarolina.cuni.cz/CC-25.html
– Kol. autorů (2020). Online výuka u studentů se speciálními potřebami – nároky a možnosti zvládání. Metodické doporučení pro pracovníky PedF UK. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Dostupné z: https://pedf.cuni.cz/PEDF-260-version1-studenti_se_sp_on_line_vyuka_27_10_2020_final.pdf
– Kucharská, A., & Janyšková, K. (v recenzním řízení). Studenti se specifickými potřebami v době distanční výuky na vysoké škole. Konference Kvalita života 2021 – Kariéra, rodina a COVID-19″, Prešov.
– Michalík et al. (2011). Zdravotní postižení a pomáhající profese. Portál.
– MŠMT ČR (2021). Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám pro rok 2021. Příloha č. 3 Metodický pokyn k financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami.
Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/pravidla-pro-poskytovani-prispevku-a-dotaci-verejnym-vysokym-2
– Národní akreditační úřad (2021, 15. 7). Stanovisko NAÚ k využívání online výukových metod.
Dostupné z: https://www.nauvs.cz/index.php/cs/aktualni-sdeleni
– Univerzita Karlova (2021, 29. 8). www.karlovkaonline.cz.
Dostupné z: karlovkaonline.cz
– Univerzita Karlova (2021, 22. 9.). Doporučení: hybridní podzim 2021/2022.
Dostupné z: https://karlovkaonline.cz/uncategorized-cs/doporuceni-hybridni-podzim-2021-2022/.
– Univerzita Karlova (2021, 22. 9.). Neslyšící a nedoslýchaví studenti na UK.
Dostupné z: https://neslysicinauk.ff.cuni.cz/vyuka-na-dalku/
– Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta (2021). Hodnocení služeb pro studenty se speciálními potřebami v roce 2020 – ESF pro VŠ II na UK. CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_056/0013322.
– Wildová, R. (2021, 9. 8). Prezenční výuka zahrne i distanční prvky.
Dostupné z: https://vzdelavani21.cz/V21-21.html?news=13120&locale=cz

Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková