Prokrastinace

Dalším fenoménem, který se stresem také významně souvisí, je prokrastinace. Co je vlastně prokrastinace? Podle Tice a Baumeister (1997) se jedná o způsob obranného chování, které však paradoxně zvyšuje naši míru stresu a zhoršuje zdravotní stav.

Koresponduje se vzorci chování, které upřednostňují krátkodobý zisk ovšem za cenu dlouhodobých následků. Co se bohužel ukázalo, je, že prokrastinace nezlepšuje naše výkony, i když si někdy můžeme myslet opak. Znáte termín deadline-induced panic (panika vyvolaná blížícím se termínem odevzdání)?

K většímu psychickému zdraví nepomáhá ani to, že lidé, kteří více prokrastinují, mají sami k sobě menší soucit (self-compasion), což ještě více zvyšuje jejich stres. I to může být důvodem, proč osvědčené rady „jak přestat prokrastinovat“ nemusejí být vždy účinné, především u silných prokrastinátorů. Naopak zaměřit se na zvýšení pochopení a schopnost odpustit sám sobě může být dobrým začátkem, radí např. Sirois (2014). Příklady ve formě mindfulness cvičení (česky všímavost si můžete sami vyzkoušet zde [1]).

To, co pravděpodobně zažíváte v rámci studia nebo práce na vysoké škole, je tzv. akademická prokrastinace, což je tendence odkládat akademické úkoly, s čímž se pojí významná úzkost. Podle Americké asociace pro zdraví na vysokých školách (American College Health Association, 2015), vnímalo prokrastinaci v akademickém životě jako zatěžující a problematickou 76,1 % studujících, nejedná se tedy vůbec o malý problém, který by se týkal jenom vás.

Při řešení prokrastinace je prvním a základním krokem vědět, proč vůbec prokrastinujeme. Každý z nás máme většinou nějakou svou teorii, proč k tomu dochází, velmi často to vnímáme jako osobnostní chybu (jsme líní, nedisciplinovaní) nebo jako problém s time-managementem. Burka a Yuen (1982), však upozorňují, že na základě jejich zkušeností je prokrastinace spíše vyjádřením nějakého vnitřního konfliktu a způsobem obrany našeho sebevědomí.

Důvody mohou být poměrně rozdílné. Senecal (1995) shrnuje závěry různých výzkumů, které uvádějí, že se často jedná o problém motivace, roli zde hraje tzv. vnitřní motivace, proč vlastně studujeme, zda je to naše rozhodnutí, náš cíl, anebo naopak, zda jsme tzv. motivování zvnějšku. A také jak máme pocit, že máme naše studium pod kontrolou, nebo zda si v něm připadáme bezmocně. Důležité také je, že příčinou prokrastinace většinou není nedostatek našich kompetencí, ale spíše nedostatek naší sebedůvěry při jejich uplatňování tzv. self-efficacy (Farran, 2004).

U prokrastinace se často objevuje strach ze selhání, úzkost spojená s výkonem, perfekcionismus. Především zvýšené procento depresí a úzkostí mezi prokrastinujícími jedinci je důležité. Problém s regulací vlastního chování může také stát za větší tendencí k prokrastinaci, často se toto objevuje například u poruchy ADHD.

Z modernějších výzkumů pak také vyplývá, že významný vliv na akademickou prokrastinaci má závislost na smartphonu (Ling Li et al., 2020). Schválně kolikrát během čtení tohoto textu jste se potřebovali podívat na svůj telefon? Případně pokud ho čtete na telefonu, kolikrát jste zavřeli prohlížeč a šli třeba na Facebook?

[1] Roflikova, M. (2021, 5.9.). Tipy na každý den. Český mindfulness institut. Dostupné z: http://www.mindfulness-institut.cz/tipy-na-kazdy-den/

Autor: Anna Vozková