Popis skupiny, základní terminologie, dopady do vzdělávání
Základní terminologie
Definice studujících se sociálním a/nebo ekonomickým znevýhodněním je přejata z Katalogu podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění (Felcmanová, Habrová a kol., 2015) a uzpůsobena pro studující vysokých škol.
Je třeba si uvědomit, že životní okolnosti, jakými jsou např. menšinová příslušnost, špatná finanční situace rodiny, nezaměstnanost pečovatelů, nízké vzdělání rodičů, životní historie zahrnující narození v jiném státě než v ČR nebo jiný rodný jazyk atd. neznamená automaticky znevýhodnění studující/ho, ale může jím být. Záleží na dalších okolnostech jako je např. osobnost studují/ho, jeho/její zdravotní stav, okolní prostředí (politická situace, společenské naladění, možnost přivýdělku apod.), rodiny s vyšším počtem dětí aj.).
Pokud shrneme aspekty, které mohou způsobit znevýhodnění ve vzdělávacím procesu na vysoké škole, patří sem především:
- špatná finanční situace rodiny (závislost na dávkách státní sociální podpory či hmotné nouze, exekuce, zadluženost, nezaměstnanost, hodně sourozenců);
- nízké vzdělání rodičů či pečovatelů (základní škola či učiliště);
- bydliště v sociálně vyloučené lokalitě;
- nedostatečná znalost vyučovacího jazyka;
- znevýhodnění kvůli etnické stigmatizaci (student/ka může být vnímán/a jako příslušník nemajoritního etnika);
- ústavní výchova, pěstounská péče.
Výše uvedený výčet nemusí být konečný, jedná se pouze o nejčastější potíže, se kterými se studující mohou potýkat, a které ovlivňují jejich studijní úspěšnost. Vždy je však třeba postupovat individuálně.
[1] . O přidělení tohoto stipendia rozhoduje rektor/ka nebo děkan/ka. Směrnice rektora č. 1/2018 k přiznání a výplatě sociálních stipendií Podrobnější informace jsou k nalezení zde.
Autor: Blanka Štefaničová
Dopady znevýhodnění na vzdělávání s rozlišením dle jednotlivých typů postižení
Studující s ekonomickým znevýhodněním
Ze zkušeností dvouletého poradenství pro skupinu studujících s ekonomickým znevýhodněným můžeme říct, že tito studující mají obvykle silnou motivaci studium dokončit, neboť si uvědomují lepší možnosti pracovního uplatnění s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Na druhou stranu je pro ně nezbytné mít uspokojené základní potřeby (bydlení, strava). Ve většině případů tedy kombinují studium s brigádou či pracovním poměrem. Nadměrnou zátěž mnozí zvládají dobře, stává se však, že má negativní vliv na jejich zdravotní stav (zejména psychický).
Psychika hraje důležitou roli při zvládání studijních povinností. Z praxe známe případy, kdy rodiče manipulují své děti (studující UK), aby jim daly svoje vlastní prostředky (vydělané či zděděné peníze), někdy dokonce prodávají jejich osobní věci včetně studijních pomůcek. Studující je pak pod dvojím tlakem (školy i rodiny).
Samostatnou kapitolu pak tvoří studující rodiče, kteří se rovněž mohou potýkat s finančními problémy a cítit se sociálně vyloučeni. Na druhou stranu, opět čerpáme z praxe, si velmi často pochvalují rozšíření distanční výuky. Mohou si např. poslechnout přednášku v čase, který jim vyhovuje. Mohou u poslechu přednášky plnit své rodičovské či domácí povinnosti v prostředí domova bez nutnosti hlídání dítěte třetí osobou.
Kazuistika: Studentka bydlí s přítelem v pronajatém bytě. Rodiče rozvedeni, oba mají novou rodinu s malými dětmi. Tvrdí, že nemají peníze na to, aby přispívali nejstarší společné dceři (studentce) na studium VŠ. Přestože je to jejich zákonná povinnost, studentka se s nimi soudit nechce. Z brigád ale nemá dostatečný příjem, který by pokryl část nájmu, obživu a studijní pomůcky. Obává se, že na stipendium nemá nárok, protože rodiče ji odmítají dát potvrzení o svých příjmech. Řešení: společně posuzovaná domácnost je domácnost, kde studentka žije se svým přítelem, a kde má trvalé bydliště. Nepotřebuje tedy doklady o příjmech rodičů, ale přítele. Pokud jsou příjmy jejich domácnosti do 1,5násobku, resp. do 2,7násobku životního minima, může si požádat o stipendium na podporu ubytování ve zvýšené míře.
Studující se sociálním znevýhodněním
Studující, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání, a kteří nemají ve svém okolí nikoho, kdo by tímto druhem vzdělání prošel, mohou mít problémy se zorientováním se v systému vzdělávání na VŠ. Sociální znevýhodnění se jeví jako rizikové především v prvním roce studia na vysoké škole. Studující často tápou, prostředí vysoké školy je pro ně naprosto nové a těžko se v něm orientují. Obvykle nemají vytvořenou podpůrnou skupinu vrstevníků, nevědí, jak se seznámit, jak komunikovat s vyučujícími (jak je oslovit, jak napsat e-mail zdvořilým způsobem, na koho se obrátit v případě potíží, jak fungují univerzitní knihovny atd.).
Student prvního ročníku z vyloučené lokality. Uzavřený, introvertní, nikoho zde nezná. Na koleji bydlí se studentem, se kterým si nerozumí. Zaujala jej nabídka mentoringového programu pro studující prvních ročníků. Obrátil se na Centrum Carolina, které mu našlo mentora přímo z jeho fakulty. Mentor mu vysvětlil základní chod fakulty a univerzity, poradil, kde najde potřebná oddělení. Doporučil mu, kam se může obrátit s dalšími otázkami. Navíc mu poradil i s neformálními potížemi (obtížné navazování přátelství). První setkání proběhlo online, další osobně. Student je jistější, nemá pocit, že někoho obtěžuje se svými dotazy. Mentor je též spokojený, za čas, který strávil se studentem, je finančně odměněn.
Studující se sociálním znevýhodněním nemusí mít dlouhou dobu zřetelné projevy, nebývá snadné je odhalit, neboť se na první (ani na druhý) pohled nijak neliší od běžných studujících. Ani student/ka si svou situaci nemusí připouštět nebo prožívat jako znevýhodněnou, často z toho důvodu, že patřit do kategorie sociálního znevýhodnění může být vnímáno jako ponižující či spojeno s vnitřním pocitem vlastní nedostatečnosti, neboť se jedná o formu vyloučení z něčeho, co je ostatním dostupné. [1] Okolí se takový člověk může jevit jako uzavřený, izolující se od ostatních, nebo naopak jako drzý a bez znalostí společenské etikety.
Specifické potřeby studentů této skupiny
Z praxe je možné říct, že studenti a studentky této skupiny uvítají individuální a citlivý přístup ze strany vyučujících (i spolužáků). Studujícím s ekonomickým znevýhodněním nepochybně pomohou delší lhůty k plnění svých studijních povinností, eventuálně možnost přivýdělku v rámci jejich studovaného oboru. Studujícím se sociálním znevýhodněním zase pomůže, když je vyučující bude začleňovat do týmové práce, v případě komunikačních problémů diskrétně a citlivě vyjasní, jaké chování je vyžadováno a jaké je nepřijatelné.
Autor: Blanka Štefaničová