Podpůrné přístupy vyučujících, modifikace výuky – před výukou, ve výuce, při atestování

Doporučení začátkem výuky

Jde-li o pro studenta novou situaci, je třeba umožnit mu se na ni adaptovat, pomoci mu vyrovnat se s emocionálními výkyvy, neporozuměním situaci, to je úkol především pro poradenská centra a terapeutické služby jednotlivých škol.

Poradenští pracovníci či kontaktní osoby (samozřejmě může i vyučující, pokud je obeznámen s tím, že má studenta s PAS ve skupině) by tedy na začátku nové situace měli kontaktovat studenty a zjistit, zda je potřebná další podpora.

Pokud má vyučující informaci, že je ve skupině studentů právě student s PAS, měl by sledovat jeho aktivitu v kurzu (připojování k hodinám, plnění průběžných úkolů). Je určitě dobré přesvědčit se, že student rozumí nárokům předmětu, ověřit, zda mu způsob výuky vyhovuje (například mailem po prvních setkáních).

V rámci distanční výuky se dostáváme i do situace, kdy se studenti neměli možnost poznat osobně, seznámit se. Interakce je pak pro studenty s PAS velmi stresující, zvětšují se problémy v adaptaci. Zadávání skupinových prací může být velmi problematické a vyučující by měli zjistit, zda je studující schopen takový úkol zvládnout. Jinak je vhodné umožnit studentovi alternativní plnění úkolu.

I v průběhu distanční výuky by měl student mít stanoveny konkrétní osoby, na které se může obracet v případě nejasností, problémů (kontaktní osoba, studijní referentka, klíčová osoba, mentor).

Distanční výuka by měla mít jasná, jednotná pravidla. Je pochopitelné, že se metody výuky budou mírně lišit podle obsahu předmětů, nicméně každá fakulta/katedra by měla mít jasně danou základní strukturu distanční výuky (rozvrh distanční výuky v reálném čase, jednotnou online platformu pro studijní materiály jednotlivých předmětů).

Autor: Hana Sotáková

Doporučení k průběhu výuky

Každý vyučovaný předmět by měl mít jasnou strukturu. Studenti by měli být již na první hodině seznámeni se strukturou předmětu (jak budou vypadat přednášky/semináře, jaké jsou výstupní požadavky, důležité zdroje, data odevzdání prací apod.), kde je možné najít důležité informace k předmětu, všechny informace by měly být znovu dostupné v online platformě předmětu.

Veškerá výuka, přednáška/seminář by měla mít vizuální oporu. Běžně pracujeme s prezentacemi, jejich strukturou můžeme významně napomoci studentům v pochopení tématu i s učením. V online platformách studijních opor (např. Moodle). Prezentace by měla obsahovat: a) téma přednášky/semináře; b) cíle tématu; c) samotný obsah; d) závěry, výstupy, očekávané poznatky z výuky (rekapitulace).

Studenti s PAS mohou mít značné problémy v porozumění mluvenému slovu, zároveň i se soustředěním a orientaci v přednášeném tématu, tím, že se naučíme využívat určitou strukturu a zároveň využíváme vizualizační podpory (prezentace, obrázky, postery), zpřístupňujeme obsah přednášek jejich kognitivnímu zpracovávání.

Studenti s PAS si často nejsou schopni dělat zápisky z přednášek/seminářů, ani o ně požádat kolegy, spoléhají na svou nadprůměrnou paměť. Často se pak orientují pouze podle prezentace či studijních materiálů.

Pokud zařazujete do výuky nové/neobvyklé formy výuky, je dobré se přesvědčit, zda je student chápe, ovládá. Ačkoli se často uvádí, že studenti s PAS preferují technické oblasti a práci s počítačovými systémy, nemusí to být pravda ve všech případech.

U některých studentů se setkáváme s nedůvěrou v počítačové programy či internet, s obtížemi při práci v online prostředí. Nakonec i mailová komunikace nebo účast na online výuce může být problematická.

Autor: Hana Sotáková

Komunikace se studentem

V distanční výuce probíhající v reálném čase v online platformách může být pro studenty s PAS problematické mít zapnutou kameru či promptně reagovat na vyučujícího, spolužáky.

Pokud takové aktivity do výuky začleňujeme, je možné studenta s PAS na tuto skutečnost dopředu připravit (sdělit mu, kdy zhruba přijde na řadu prostřednictvím chatu) nebo hledat alternativní metody výuky (pokud například kurz zahrnuje diskusi mezi účastníky, může student s PAS plnit daný požadavek v rámci menší skupiny v tzv. breakout room nebo může být diskuze vedena pouze s vyučujícím, to doporučujeme zejména, pokud se studenti neměli možnost dobře poznat před distanční výukou). Můžeme mu také umožnit, aby komunikovat/odpovídal na otázky prostřednictvím chatu.

Vyvarujte se ve svém slovním projevu ironii, dvojsmyslům nebo na ně alespoň upozorněte, ať je jasné, jak to myslíte. V komunikaci je dobré vycházet ze specifik jádrových problémů jedinců s PAS. K tomuto účelu byla vytvořena vodítka pro komunikaci, zásady komunikace, která jsou dostupná například zde.

Nespoléhejte na „obecné povědomí” nebo to, že si studenti důležité informace sdělí mezi sebou. Toto se často neuplatňuje u studentů s PAS. Řiďte se příslovím: „Co je psáno, to je dáno.”

Autor: Hana Sotáková

Doporučení k organizaci zkoušek

Modifikace v rámci zkoušek a atestů jsou upraveny ve zprávě z funkční diagnostiky, student/ka nebo po dohodě s ním kontaktní osoba či studijní referentka by měl(a) informovat vyučující o nezbytných opatřeních.

Při organizaci zkoušky bychom měli myslet na to, že dlouhé čekání či velký počet lidí v malém prostoru mohou u studenta s PAS vyvolat neúměrný stres. Při písemných zkouškách je možné studentovi umožnit plnit zkoušku v menší, tiché místnosti. U ústních zkoušek doporučujeme zařadit studenta/tku na začátek či konec tak, aby jim byl poskytnut dostatek času a nebyli zahlceni sociálními podněty.

V průběhu zkoušky mějte na paměti, že stresová situace může vyvolat neočekávané chování. Student by měl mít dostatek času na vyjádření, to, že nezačne hned odpovídat, neznamená, že odpověď nezná. Problémy v jazykové oblasti a komunikaci mohou způsobit, že vyjádření jsou neobratná, soustředíme se tedy na obsah odpovědi, ne na komunikační zvláštnosti. Je žádoucí dát studentovi možnost, aby si ústní odpověď připravil písemně. Deficity v jazykové oblasti se mohou projevit i neobratnými formulacemi v písemném projevu.

Autor: Hana Sotáková

Závěrem této kapitoly

Je třeba podotknout, že vyučující se může při práci se studentem s PAS dostat do situací, na které nebyl v průběhu své akademické praxe zvyklý.

Je možné, že bude muset poskytovat více podpory, komunikovat se studentem (navíc si bude muset zvyknout na jeho komunikační styl), více strukturovat svou práci s ohledem na přístupnost informací pro studenta. Nicméně tím pomáhá často rozvinout se potenciálně nadanému studentovi, který je plně kompetentní zvládnout daný obor, má však více bariér, které mu komplikují cestu. Na druhou stranu platí, že stejně jako u běžných studentů, může dojít k tomu, že student není schopen studium úspěšně dokončit ani přes podporu ze strany univerzity. V takových situacích bychom si měli být jisti, že jsme udělali vše, co bylo v rámci univerzitní podpory možné.

Autor: Hana Sotáková