Obecné informace k podpoře studentů se SP ve vysokoškolském vzdělávání
Studující se specifickými potřebami na vysokých školách
Na vysokých školách, v souladu s obecně platnými právními předpisy v České republice (např. Listina základních práv a svobod ze dne 16. prosince 1992, čl. 26), ale i v souladu s legislativou jednotlivých vysokých škol, studují studenti se specifickými potřebami. Univerzity poskytují podporu studentům i uchazečům se specifickými potřebami tak, aby byly vytvořeny podmínky pro úpravu studia a prostředí pro využití jejich maximálního potenciálu.
Poskytování služeb studentům se specifickými potřebami (či se specifickými nároky/speciálními potřebami, dle terminologie jednotlivých vysokých škol) a jejich financování je podpořeno i Pravidly pro poskytování příspěvku a dotací veřejných vysokým školám MŠMT [1] pro rok 2024. V daném dokumentu jsou mj. specifikovány standardy opatření poskytovaných studujícím vysokoškolákům v jednotlivých kategoriích zdravotního postižení.
Specifické potřeby jsou důsledkem interakce mezi zdravotním postižením nebo zdravotním stavem studenta a jeho studijním prostředím. Důležité je, že vycházejí výhradně z aspektů relevantních pro studium na vysoké škole. Diagnóza a medicínské hledisko jsou důležité jako vstupní kritérium, pro poskytování podpůrných opatření je však důležitější tzv. funkční princip.
Ten zohledňuje, že i v rámci stejných diagnóz a problémů mohou mít jednotlivci rozdílné potřeby a rozdílné silné stránky. Důležitý je tedy praktický dopad na činnosti související se studiem konkrétního oboru/programu. Z tohoto důvodu musí studující absolvovat tzv. funkční diagnostiku, aby bylo možné určit, do které kategorie studentů spadá a jaká konkrétní podpůrná opatření bude při studiu využívat dle metodiky MŠMT. Jednotlivé kategorie studentů se specifickými potřebami ukazuje tabulka 1.
Počty studentů se specifickými potřebami se na vysokých školách postupně zvyšují, což ukazuje na zvyšující se zájem o evidenci ze strany studentů, ale také možná na efektivitu nastavovaných opatření pro studium. Ze statistik MŠMT, zveřejněných na webu Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách, můžeme porovnat vývoj jejich počtu v čase:
- např. v roce 2012 bylo prostřednictvím statistik MŠMT evidováno 854 studentů se specifickými potřebami (z celkového počtu 303 121 studentů, tj. 0,28 %),
- zatímco v roce 2020 to bylo již 2916 studentů (z celkového počtu 263 498, tj. 1,1 %).
Nejpočetnější skupinou jsou studenti se specifickými poruchami učení (kategorie D) a studenti s jinými obtížemi (kategorie F).
Většina vysokých škol či univerzit má své vnitřní předpisy a opatření, které upravují poskytování služeb studentům se specifickými potřebami. Doporučujeme čtenářům prostudovat konkrétní dokumenty dané instituce.
Například na UJEP v Ústí nad Labem se jedná o Směrnici rektora č. 1/2015, Metodika podpory a vyrovnávání podmínek uchazečů a studentů se specifickými potřebami UJEP, na Masarykově univerzitě se jedná o Směrnici MU č. 9/2014 O studiu osob se specifickými nároky na Masarykově univerzity a podobně.
Postupy a opatření ve prospěch studentů se specifickými potřebami mohou být v něčem odlišné, v jádru však mají podobné principy. Například školy zřizují specializovaná pracoviště, která zajišťují servis a podporu osob se specifickými potřebami. Jak k tomu jednotlivé instituce přistoupí, záleží na konkrétních institucích a také na počtu studentů se specifickými potřebami.
Na větších univerzitách obvykle fungují větší specializovaná pracoviště, patří k nim například Poradenské centrum UJEP, Centrum Carolina (UK), Teiresias (MUNI), Alfons (VUT), Elsa (ČVUT) a další. Tato centra koordinují služby a podpůrná opatření pro studenty a zároveň mohou nabídnout i informace vyučujícím v oblasti specifických potřeb. Přehled dalších specializovaných pracovišť je možné dohledat na webových stránkách Asociace poskytovatelů služeb studentům se specifickými potřebami na vysokých školách [3].
[1] Č. j. MSMT-351/2021-2 – Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro rok 2021, dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/pravidla-pro-poskytovani-prispevku-a-dotaci-verejnym-vysokym-2
[2] www.ap3sp.cz
[3] https://www.ap3sp.cz/podpora-pri-studiu-na-vs/adresar-odbornych-pracovist
Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková
Organizace podpory studujících se specifickými potřebami a podpůrná/servisní opatření
Organizace podpory studentů se specifickými potřebami závisí na tradici, aktuálním stavu, ale také na počtu studentů se specifickými potřebami.
Například na UJEP v Ústí nad Labem se postupně zvyšuje jejich počet, proměňují se i oblasti poskytované podpory. Protože má univerzita více fakult, fungují zde koordinátoři na jednotlivých fakultách, které pomáhají s podporou studentů na fakultní úrovni, komunikují se studujícími, vyučujícími a dalšími stranami, pokud je to potřeba. Systém organizace podpory na UJEP v Ústí nad Labem lze dohledat na uvedených stránkách a zahrnuje celou řadu centralizovaných i decentralizovaných služeb pro všechny kategorie studentů se specifickými potřebami. Na webových stránkách jednotlivých univerzit čtenář najde informace k příslušným formám podpory a službám pro studenty se specifickými potřebami.
Často zmiňovaným termínem jsou podpůrná opatření (dle MŠMT servisní a organizační opatření, případně se můžete setkat i s jinými názvy v rámci vysokých škol), což jsou formy podpory, které jsou studujícím se specifickými potřebami dostupné. Existují různá opatření, která jsou daná kategorií, do které student spadá a doporučením vzešlým z tzv. funkční diagnostiky. Studující přitom nemusí mít potřebu čerpat všechna opatření ze své kategorie.
Pokud určité opatření v dané kategorii studující potřebuje, měla by mu ho vysoká škola poskytnout. Škola může poskytnout služby i nad rámec metodiky MŠMT, pokud potřebnost těchto služeb vzejde z funkční diagnostiky studenta.
K daným opatřením dle Metodiky MŠMT patří například:
– zapůjčení a využívání pomůcek;
– individuální výuka a individuální studijní plán;
– adaptace studia;
– studijní a osobní asistence;
– prostorová orientace;
– nácvik studijních a pracovních strategií;
– tlumočnický a přepisovatelský servis;
– časová kompenzace při plnění studijních povinností a kontrol studia.
Kromě služeb pro studenty se specifickými potřebami velmi často nabízejí vysoké školy a univerzity také další služby, jako například psychologické a jiné poradenství, psychoterapeutické služby, seberozvojové kurzy a skupiny, konzultace zaměřené na plánování studia apod. Ty mohou využívat jak studenti se specifickými potřebami, tak i všichni ostatní a jsou hrazeny jiným způsobem.
Podrobný popis podpůrných opatření lze dohledat v Pravidlech pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT (článek 3 [1]).
[1] https://www.msmt.cz/file/54834/
Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková
Funkční diagnostika a zařazení studenta mezi studenty se specifickými potřebami
Aby student nebo studentka mohli využívat služeb a podpůrných opatření dle metodiky MŠMT, je nutné, aby doložili vhodnou zdravotní nebo psychologickou dokumentaci a absolvovali funkční diagnostiku.
Jedná se zpravidla o rozhovor se studentem, případně užití dalších metod, na základě kterých je zpracována zpráva, kde se zaznamenává, jaké specifické potřeby studující má, jak k němu přistupovat a jaká podpůrná opatření může čerpat. Poté dochází k evidenci studenta a nastává možnost čerpání služeb a forem podpory.
Posudek funkční diagnostiky lze modifikovat kdykoli v průběhu studia, podle aktuálního zdravotního/psychického stavu studenta nebo nově se objevujících specifických potřeb. Může jít o např. o změnu zdravotního/psychického stavu, přinášející požadavky na úpravu posudku, případně i nové nároky, které studium ve vyšších ročnících přináší.
Distanční výuka, se kterou se započalo v souvislosti s opatřeními proti onemocnění COVID-19, kladla na studenty se specifickými potřebami nové požadavky. Proto v některých případech bylo nutné, aby již evidovaný student požádal o úpravu posudku právě z důvodu distanční výuky – samozřejmě ne všichni studenti to potřebovali či této možnosti využili. Z našich zkušeností vyplývá, že toho využila spíše menší skupina studentů se specifickými potřebami. Náš materiál si klade za cíl informovat vyučující i studenty se specifickými potřebami na vysokých školách o specifických nárocích studentů dané kategorie v distanční výuce, ale také dát náměty, co by studujícím se specifickými potřebami konkrétně mohlo pomoci. Konkretizace těchto možností je uvedena v příslušných kapitolách našeho materiálu (konkrétně kapitoly 2–7).
Autoři: Anna Kucharská, Šárka Vohlídalová, Anna Vozková, Kristýna Janyšková, Monika Kadrnožková