Nový pohled na zdraví a psychický well-being

“Život se zlepší v momentě, kdy se zdraví stává vaší prioritou.” – Maxime Lagacé

Klíčová slova: pozitivní zdraví, well-being, akademický well-being, vysokoškolstí studenti, zdravé vysokoškolské prostředí, PERMA, PERMA4

Světová zdravotnická organizace definuje zdraví (dále označované jako „celkový well-being“) jako stav tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv jen jako nepřítomnost nemoci či vady. K dnešnímu dni bylo provedeno značné množství výzkumů zabývajících se zdravím a akademickým well-beingem, které se tradičně zaměřovaly spíše na negativní stavy, kterými jsou například vyhoření, amotivace a stres u vysokoškolských učitelů a jejich studentů. Zbavit někoho utrpení ovšem není totéž, jako když někomu umožníte vzkvétat. Vysokoškolští učitelé a jejich studenti se chtějí také rozvíjet, nejen přežívat. Když u studentů dosáhneme zdraví a psychického well-beingu, dosáhneme tak stavu s dvojím účinkem. Výchova a vzdělávání k psychickému well-beingu chrání studenty před duševním onemocněním a zároveň ukazuje cestu k rozvoji pozitivních stránek jejich života.

Výzkumy prokázaly, že psychický well-being není ceněný jen proto, že se v něm cítíme dobře, ale také proto, že nám skutečně přináší prospěch v každodenním životě. Díky empirickým studiím víme, že jednotlivci s vyšší úrovní duševní pohody žijí déle (na rozdíl od lidí s nízkou úrovní duševního well-beingu), mají silnější imunitu, nižší úmrtnost spojenou s kardiovaskulárními cho- robami, mají celkově lepší tělesné zdraví a vyšší úroveň wellness, vyskytují se u nich méně často problémy se spánkem, mají lepší výsledky v práci, vykazují větší tendenci spolupracovat, méně často trpí vyhořením, mají spokojenější vztahy, jsou společenštější, mají větší sebedisciplínu, lépe se ovládají a lépe zvládají náročné situace.

Výzkumy dále ukazují, že zejména optimismus je v úzkém propojení s duševní pohodou. Studie pak také ukazují, že oproti pesimismu přináší optimistický pohled na život mnoho výhod, včetně nižší četnosti de- presivních a úzkostlivých nálad, lepších výsledků ve škole, či při sportu a v zaměstnání, dále nižšího rizika, že studenti nedokončí školu nebo že pracující nesplní své úkoly a lepšího tělesného zdraví, nižší nemocnosti, nižšího výskytu ischemických chorob srdečních, nižšího rizika úmrtí a rychlejšího zotavování po operaci.

Psychologie se jako obor tradičně zaměřovala zejména na to, aby ulevila lidskému trápení. Zbavit někoho utrpení ovšem není totéž, jako když je nám umožněno vzkvétat. Všichni se chceme rozvíjet, nejen přežívat. Dovednosti, které nám pomáhají vzkvétat, se ale obvykle liší od dovedností, které pomáhají zmírňovat utrpení. Odstranění obtěžujících podmínek není to samé jako vytváření stimulujících podmínek, díky nimž stojí za to žít. Lidské přednosti, dokonalost a rozkvět jsou stejně opravdové, jako je opravdové lidské utrpení. Snad každý z nás si přeje podporu v rozvoji toho nejlepšího, co v nás je a rádi bychom vedli smysluplný život. Chtěli bychom rozvíjet svou schopnost milovat a projevovat soucit, svou tvořivost a zvědavost, schopnost pracovat, odolnost, integritu a moudrost. V závěru můžeme citovat výzkumníka Eda Dienera: „Psychologické vzkvétání znamená vyšší životní spokojenost a pocit, že život má smysl. Pocit, že se podílíme na zajímavých činnostech a že dosahujeme důležitých cílů. Stav, kdy prožíváme kladné emoce a spiritualitu spojující nás lidi s věcmi, které nás přesahují.“ Všechny naše zmiňované touhy vytvářejí prostor pro edukaci ke zdraví a k psychické pohodě.

Co to ale vůbec znamená „vzkvétat“ a co nám vzkvétání umožňuje? Americký profesor psychologie Martin Seligman hovoří v rámci své teorie PERMA o pěti stavebních kamenech umožňujících lidem rozkvést. Jsou jimi pozitivní emoce, zaujetí, vztahy, smysluplnost a úspěch. Jiný americký profesor psychologie Stewart I. Donaldson hovoří o dalších čtyřech stavebních kamenech, kterými jsou tělesné zdraví, prostředí, nastavení mysli a ekonomické zabezpečení (PERMA4, viz obr. 5).

Velmi efektivním vedlejším produktem snahy vytvořit přátelské, bezpečné a proaktivní univerzitní společenství jsou celkový well-being a duševní zdraví studentů, akademických zaměstnanců a celé vysokoškolské komunity. Aktivní podpora jejich celkového zdraví v běžném univerzitním životě by měla být prioritou každé univerzity a vysoké školy.

Obrázek č. 5 Stavební kameny mentálního well-beingu založené na teorii PERMA (Seligman, 2011), rozšířeny o stavební kameny přesahující PERMA (Donaldson, 2020) znázorněno autory (Kočí & Donaldson, 2021)

PERMA je akronym tvořený prvními písmeny pěti základních stavebních kamenů vyvinutými Martinem Seligmanem, které spoluutváří „spokojený život“, tedy autentické a trvalé štěstí a celkovou životní pohodu. Rozšířený model PERMA představuje devět základních pilířů rozkvětu a rozvoje, které můžeme jednoduše pěstovat v našem každodenním běžném životě, včetně školního a vysokoškolského prostředí. Devět pilířů (PERMA PEME, Donaldson 2020, viz obr. 6) reprezentují pozitivní emoce (Positive Emotions), zaujetí (Engagement), vztahy (Relationships), smysluplnost (Meaning), úspěch (Accomplishment), tělesné zdraví (Physical health), prostředí (Environment), nastavení mysli (Mindset) a ekonomické zabezpečení (Economic security).

Obrázek č. 6 Stavební kameny mentálního well-beingu založené na teorii PERMA (Seligman, 2011), rozšířeny o stavební kameny přesahující PERMA (Donaldson, 2020) znázorněno autory (Kočí & Donaldson, 2021)

Obrázek níže představuje koncept PERMA4 a naznačuje obsah a zaměření každého stavebního kamene.

Obrázek č. 7 Stavební kameny mentálního well-beingu založené na teorii PERMA (Seligman, 2011), rozšířeny o stavební kameny přesahující PERMA (Donaldson, 2020) znázorněno autory (Kočí & Donaldson, 2021)

Reference

  1. Seligman, M. E. P. (2008). Positive health. Applied Psychology: An International Review, 57 (Suppl 1), 3–18. https://doi.org/10.1111/j.1464-0597.2008.00351.x
  2. Seligman, M. E. P. (2017). Teaching wellbeing in schools will improve the lives of young people and drive up test results. Available from: https://www.tes.com/news/martin-seligman-teaching-wellbeing-schools-will-improve-lives-young-people-and-drive-test
  3. Diener, E & Seligman, M. (2004). Beyond Money: Toward an Economy of Well-Being. 10.1007/978-90-481-2350-6_9.
  4. Chida, Yoichi MD, PhD; Steptoe, Andrew DPhil Positive Psychological Well-Being and Mortality: A Quantitative Review of Prospective Observational Studies, Psychosomatic Medicine: September 2008, 70(7), pp. 741-756 doi: 10.1097/PSY.0b013e31818105ba.
  5. Diener E. (2021). Ed Diener Quotes. Available from: https://citatis.com/a35707/37b5f9/
  6. Howell, R. T., Kern, M. L. & Lyubomirsky, S. (2007). Health benefits: Meta-analytically determining the impact of well-being on objective health outcomes. Health Psychology Review, 1(1), pp. 83-136. doi:10.1080/17437190701492486
  7. Chemers, M. M., Hu, L., & Garcia, B. F. (2001). Academic self-efficacy and first year college student performance and adjustment. Journal of Educational Psychology, 93(1), 55–64. https://doi.org/10.1037/0022-0663.93.1.55
  8. Miers, D. (2019). 5 Simple Ways to Improve Your Physical and Mental Wellness. Available at: https://cropwatch.unl.edu/2019/5-simple-ways-improve-your-physical-and-mental-wellness
  9. Nes, S., L., & Evans, D., & Segerstrom, S. (2009). Optimism and College Retention: Mediation by Motivation, Performance, and Adjustment1. Journal of Applied Social Psychology. 39. 1887 – 1912. 10.1111/j.1559-1816.2009.00508.x.
  10. Seligman, M. E., & Schulman, P. (1986). Explanatory style as a predictor of productivity and quitting among life insurance sales agents. Journal of Personality and Social Psychology, 50(4), 832–838. https://doi.org/10.1037/0022-3514.50.4.832
  11. Seligman, M. E. P., Nolen-Hoeksema, S., Thornton, N., & Thornton, K. M. (1990). Explanatory Style as a Mechanism of Disappointing Athletic Performance. Psychological Science, 1(2), 143–146. https://doi.org/10.1111/j.1467-9280.1990.tb00084.x. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1111/j.1467-9280.1990.tb00084.x?journalCode=pssa
  12. Lyubomirsky, & King, L. and Diener, E. (2005). The Benefits of Frequent Positive Affect: Does Happiness Lead to Success? (January 10, 2013). Psychological Bulletin, 131(6). Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=2199192
  13. Brand M, Markowitsch HJ. (2010). Aging and decision-making: a neurocognitive perspective. Gerontology. 2010;56(3):319-24. doi: 10.1159/000248829. PMID: 19864870.
  14. Johnson, K & Fredrickson, B. (2005). “We All Look the Same to Me”: Positive Emotions Eliminate the Own-Race Bias in Face Recognition. Psychological science. 16. 875-81. 10.1111/j.1467-9280.2005.01631.x.
  15. Fredrickson, B. & Joiner, T. (2002). Positive Emotions Trigger Upward Spirals Toward Emotional Well-Being. Psychological science. 13. 172-5. 10.1111/1467-9280.00431.
  16. Positive psychology center (2020). PERMA Theory of well-being and PERMA workshops. University of Pennsylvania. [Citated 7. 10. 2021] Available at: https://ppc.sas.upenn.edu/learn-more/perma-theory-well-being-and-perma-workshops
  17. Seligman, M. E. P. (2011). Flourish: A visionary new understanding of happiness and well-being. Free Press.
  18. Stewart I. Donaldson, Victoria Cabrera, Jaclyn Gaffaney (2020): Following the Science to Generate Well-being During a Global Pandemic: Using the Highest Quality Experimental Evidence to Design Interventions. Department of Psychology, Claremont Graduate University, Claremont, CA.

ZMĚŘTE SI SVŮJ WELL-BEING ZDE:

  •   Klíčová slova: well-being, psychologický well-being, zdraví, stres, prevence
  •   Zde najdete dotazník “Well-Being Survey”, který vám pomůže změřit vaši psychickou pohodu.
  •   https://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/

JAK NÁM MŮŽE BDĚLÁ POZORNOST A TECHNIKY MINDFULNESS POMOCI ROZKRÝT SMYSL V NAŠICH KAŽDODENNÍCH ČINNOSTECH?

  •   Klíčová slova: smysl, mindfulness, well-being, pozitivní emoce, zdraví, prevence stresu
  •   Výzkumnice a psycholožka Barbara Fredrickson, vedoucí laboratoře PEP na Univerzitě v Severní Karolíně, Chapel Hill, hovoří o tom, jak nám každodenní všímavost může pomoci odkrýt smysl života.
  •   https://www.youtube.com/watch?v=nOYDT_9vyl8

Autoři: Jana Kočí, Stewart I. Donaldson CUNI