Distanční vzdělávání a holistický přístup ke zdraví

Dimenze zdraví (WHO)

“Na naučeném je krásné to, že vám to nemůže nikdo vzít.” – B. B. King

Klíčová slova: duševní zdraví, zdraví, akademický výkon, akademický úspěch, stanovování cílů, well-being

Dva rychlé dotazy. Zaprvé, co jste si přáli se naučit pro zvýšení kvality vašeho života, když jste nastupovali na vysokou školu? A zadruhé, co vás doposud studium na vysoké škole naučilo?

Mnozí z nás se chtějí stát odborníky ve své profesi a být úspěšní a spokojení v pracovním i osobním životě. A pevně věříme, že přesně toto našim studentům vysokoškolské studium zprostředkovává. Nicméně, mnozí z nás k odpovědi na druhý dotaz jistě ještě doplní, že jsme se také ve své nové roli vysokoškoláka naučili, jak se stresovat.

Jeden ze tří vysokoškolských studentů vykazuje během svého studia nějaké duševní problémy. Podobné procento studentů z vysoké školy odejde, aniž by získalo titul, o který usilovalo.

První rok na vysoké škole je spojen s poměrně vysokým rizikem, že ve studiu nebudeme úspěšní, což samo o sobě klade na studenty velký tlak. Zároveň to ale znamená i vyšší riziko potíží spojených s duševním zdravím a následně i sníženou duševní pohodou a kvalitu celkového zdraví vysokoškolských studentů. Navíc narušení akademického well-beingu a duševní nepohoda přímo úměrně souvisí s horšími studijními výsledky (které jsou ve výzkumných studiích definované jako počet studentů pokračujících ve studiu, studijní průměr a získané kredity). Výzkumy dokazují, že u vysokoškolských studentů trpících duševními problémy je dvakrát větší pravděpodobnost, že studium nedokončí. Že deprese a sebevražedné myšlenky jsou v přímé souvislosti s horšími akademickými výsledky studentů. Studie věnující se stresu u vysokoškoláků a jeho zvládání potvrzují negativní vliv obojího na akademický well-being. Duševní zdraví a akademické výsledky studentů jsou tak velmi úzce provázané.

Je všeobecně uznáváno, že duševní pohoda (mentální well-being) je multidimenzionálním jevem.  Jinými slovy, duševní pohoda je dynamický a plynulý nepřetržitý sled událostí ovlivněný mnoha vzájemně propojenými dimenzemi. Světová zdravotnická organizace stanovila tři rozměry duševní pohody: tělesný well-being, duševní well-being a sociální well-being (viz obr. 2). Je důležité si plně uvědomovat všechny tři rozměry našeho well-beingu a zaměřovat naši pozornost na to, co konkrétně u nás funguje a díky čemu zvládáme distanční výuku více v pohodě.

Centrum Davida S. Rosenthala pro podporu wellness a zdraví (CWHP) při Harvardské univerzitě pak například připisuje duševní pohodě osm rozměrů. Jsou jimi tělesný well-being, emoční well-being, vztahový well-being, spirituální well-being, environmentální well-being, profesní well-being, intelektuální well-being a finanční well-being (viz obr. 3 v kapitole 3.2 „RÁMEC NAŠEHO ZDRAVÍ A AKTIVNÍ PODPORA MENTÁLNÍHO WELL-BEINGU“). Výše uvedené položky představují holistický přístup ke zdraví a duševní pohodě rozdělující abstraktní koncepty tělesného, duševního a sociálního well-beingu na další dílčí části. Každý z nás si musí najít rovnováhu mezi jednotlivými složkami, která bude fungovat během různých období našeho života, včetně let strávených ve škole, ať už při kontaktním či distančním vzdělávání.

Obrázek č. 2 Dimenze well-beingu vyobrazené v souladu s definicí zdraví Světové zdravotnické organizace (Kočí & Donaldson, 2021)

Reference

  1. Dekker I, De Jong EM, Schippers MC, De Bruijn-Smolders M, Alexiou A, Giesbers B. Optimizing Students’ Mental Health and Academic Performance: AI-Enhanced Life Crafting. Front Psychol. 2020 Jun 3;11:1063. doi: 10.3389/fpsyg.2020.01063. PMID: 32581935; PMCID: PMC7286028.
  2. Hunt, J., and Eisenberg, D. (2010). Mental health problems and help-seeking behavior among college students. J. Adolesc. Health 46, 3–10. doi: 10.1016/j. jadohealth.2009.08.008
  3. Auerbach, R. P., Mortier, P., Bruffaerts, R., Alonso, J., Benjet, C., Cuijpers, P., et al. (2018). WHO world mental health surveys international college student project: prevalence and distribution of mental disorders. J. Abnorm. Psychol. 127, 623–638. doi: 10.1037/abn0000362
  4. Bruffaerts, R., Mortier, P., Kiekens, G., Auerbach, R. P., Cuijpers, P., Demyttenaere, K., et al. (2018). Mental health problems in college freshmen: prevalence and academic functioning. J. Affect. Disord. 225, 97–103. doi: 10.1016/j.jad.2017. 07.044
  5. Choi, A. (2018). Emotional Well-Being of Children and Adolescents: Recent Trends and Relevant Factors. (No. 169). Paris: OECD Publishing, doi: 10.1787/ 41576fb2-en
  6. Kessler, R. C., Foster, C. L., Saunders, W. B., and Stang, P. E. (1995). Social consequences of psychiatric disorders. I: Educational attainment. Am. J. Psychiatry 152, 1026–1032. doi: 10.1176/ajp.152.7.1026
  7. Hartley, M. T. (2010). Increasing resilience: strategies for reducing dropout rates for college students with psychiatric disabilities. Am. J. Psychiatr. Rehabil. 13, 295–315. doi: 10.1080/15487768.2010.523372
  8. Mortier, P., Demyttenaere, K., Auerbach, R. P., Green, J. G., Kessler, R. C., Kiekens, G., et al. (2015). The impact of lifetime suicidality on academic performance in college freshmen. J. Affect. Disord. 186, 254–260. doi: 10.1016/j.jad.2015.07.030
  9. De Luca, S. M., Franklin, C., Yueqi, Y., Johnson, S., and Brownson, C. (2016). The relationship between suicide ideation, behavioral health, and college academic performance. Commun. Ment. Health J. 52, 534–540. doi: 10.1007/s10597-0169987-4
  10. Godmen, H. (2013). Your well-being: more than just a state of mind. Harvard Medical School. Harvard Health Publishing. [7/10/2021; on-line] available at: https://www.health.harvard.edu/blog/your-well-being-more-than-just-a-state-of-mind-201303065957
  11. David S. Rosenthal Center for Wellness and Health Promotion at Harvard University Health Services (2021). Your wellbeing. [7/10/2021; on-line] available at: https://wellness.huhs.harvard.edu/your-wellbeing
  12. World Health Organization: Mental health: strengthening our response. Cited [7/27/2021, last update 3/30/2018]. Available at: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/mental-health-strengthening-our-response
  13. AMIRKHAN, James H., Graham K. BOWERS a Christina LOGAN. Applying stress theory to higher education: lessons from a study of first-year students. Studies in Higher Education. Routledge, 2020, roč. 45, č. 11, s. 2231–2244. ISSN 0307-5079. DOI: 10.1080/03075079.2019.1601692.

Autoři: Jana Kočí, Stewart I. Donaldson CUNI