Co je to vlastně stres a jaký může mít dopad na zdraví studentů distančního vzdělávání?

“Stres není to, co nás zabíjí, ale je to naše reakce na stres.” – Hans Selye

Klíčová slova: stres, eustres, distress, strach, stresové hormony, stres mezi studenty, akutní stres, chronický stres, strategie zvládání stresu

Všichni se potýkáme se stresem. Nejen, že je stres přirozenou součástí našeho života, ale může pro nás být i velmi prospěšný. Často pohlížíme na stres, jako na něco špatného, ale tak jednoznačné to určitě není. Každá mince má přece rub i líc.

Podle Daniely Kaufer, profesorky integrativní biologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, se díky určitému množství stresu dostáváme do optimální hladiny ostražitosti, která nás podněcuje k lepším behaviorálním a kognitivním výkonům.

Stres nás tedy, jinými slovy, může mimo jiné motivovat k tomu, abychom dotahovali věci do konce, což se může hodit zejména studentům nejen vysokých škol.

Stejný výzkumný tým z univerzity v Berkeley ale také tvrdí, že mnohé výzkumy prokázaly zcela od- lišné výsledky u stresu dlouhodobého, chronického. Chronický stres totiž na druhé straně zvyšuje hladinu stresového hormonu glukokortikoidu, který potlačuje tvorbu nových neuronů v hippokampu a nepříznivě ovlivňuje paměť. Chronicky zvýšená hladina stresových hormonů ovšem ovlivňuje celé tělo a zvyšuje například riziko chronické obezity, srdečních chorob a depresí.

Stres je často u vysokoškolských studentů stěžejním problémem, ovlivňujícím jejich celkové zdraví a mentální well-being. Od studentů, zejména studentů prvních ročníků, se očekává rychlé vyrovnání se s akademickým stresem v ten samý moment, kdy se teprve adaptují na nové prostředí a na nové sociální situace. Navíc řada nových údajů o stresu prokazuje, že reakce na stres se liší nejen v závislosti na pohlaví, ale také rase.

Podle centra UMass Memorial Health Center for Mindfulness (2021) dlouhodobý stres znamená pro lidské tělo obrovskou zátěž. Faktem je, že stále více výzkumů prokazuje souvislost stresu s celou řadou zdravotních problémů:

  •   vysokého krevního tlaku,
  •   srdečních chorob, včetně poruch srdečního rytmu a ischemických poruch srdečních,
  •   potíží se zažíváním, včetně syndromu dráždivého tračníku, pálení žáhy a žaludečních vředů,
  •   nedostatku spánku,
  •   obezity,
  •   bolestí hlavy,
  •   bolestí zad,
  •   úzkostí,
  •   depresí.

Chronický distres může rovněž vést k maladaptivnímu chování, tedy technice zvládání stresu, která může vést k dočasnému zmírnění symptomů, ale rozhodně neřeší samotnou příčinu stresu.  Některé maladaptivní strategie, které registrujeme i mezi studenty zahrnují nadměrnou konzumaci alkoholu, užívání drog, kouření nebo přejídání, což všechno následně způsobuje jmenované zdravotní problémy. Je pochopitelné, že se často uchylujeme k užívání léků proti úzkosti a depresím. Léky předepsané lékařem mohou krátkodobě pomoci stres zmírnit, ale určitě taková léčba neřeší vlastní příčinu stresu.

Reference

  1. Sanders, R. (2013). Researchers find out why some stress is good for you. US Barkley, Barkley News. [on-line]. Citated 7/6/2021. Available at: https://news.berkeley.edu/2013/04/16/researchers-find-out-why-some-stress-is-good-for-you/
  2. UMass Memorial Health Center for Mindfulness (2021). WHAT STRESS DOES TO THE BODY, AND HOW MINDFULNESS CAN HELP. Available at: http://www.simplywellblog.org/2019/06/24/what-stress-does-to-the-body-and-how-mindfulness-can-help/
  3. WELLE, Paul D. a Helen M. GRAF. Effective Lifestyle Habits and Coping Strategies for Stress Tolerance Among College Students. American Journal of Health Education. Routledge, 2011, roč. 42, č. 2, s. 96–105. ISSN 1932-5037. DOI: 10.1080/19325037.2011.10599177.
  4. ZOCHIL, Marina L. a Einar B. THORSTEINSSON. Exploring poor sleep, mental health, and help‐seeking intention in university students. Australian Journal of Psychology. Routledge, 2018, roč. 70, č. 1, s. 41–47. ISSN 0004-9530. DOI: 10.1111/ajpy.12160.

Autoři: Jana Kočí, Stewart I. Donaldson CUNI