Mentální zdraví je mnohem více než jen stav mysli

“Žádná naše součást nemůže být zdravá, pokud není zdravý celek.”- Platón

Klíčová slova: mentální zdraví, mentální well-being, zdraví, Světová zdravotnická organizace, psychický well-being, sociální well-being

Duševní zdraví má vliv na naše přemýšlení, na naše prožívání a na to, jak se chováme. Zároveň duševní zdraví ovlivňuje i náš každodenní život, naše vztahy a zejména i stav našeho fyzické zdraví.

Mentální well-being je úzce spojen s dobrým zdravotním stavem. Dobrým zdravím se přitom myslí měřitelný a definovatelný stav, kdy se nejedná jen o pouhou nepřítomnost nemoci. Dobrého zdraví lze dosáhnout kombinací výborného stavu biologických, subjektivních a funkčních podmínek.

Světová zdravotnická organizace upozorňuje na to, že duševní zdraví znamená více než jen nepřítomnost duševní poruchy. Jedná se o nedílnou součást zdraví. Pokud nejsme duševně v pořádku, nejsme ani zdrávi.

Nejlepšího duševního zdraví nedosáhneme jen tím, že se budeme vyhýbat chorobným stavům, ale zejména tím, že se budeme aktivně starat o svou celkovou pohodu (well-being) a štěstí.

Duševní zdraví je stavem, při kterém si jedinci uvědomují své schopnosti, jsou schopni se vyrovnat se stresem každodenního života, aktivně pracovat a být prospěšní společnosti.

Duševní zdraví je základem kolektivní i individuální schopnosti lidí přemýšlet, vyjadřovat emoce, vzájemně se ovlivňovat, vydělávat si na živobytí a užívat života. Proto je třeba podporu, ochranu a obnovu duševního zdraví chápat jako zásadní aktivity pro jednotlivce, komunity i celosvětovou společnost.

Faktory určující naše duševní zdraví

Duševní zdraví zahrnuje naši fyzickou, psychickou a sociální pohodu, které jsou určovány různými faktory.

Duševní zdraví je determinováno řadou socioekonomických, biologických a environmentálních faktorů. Úroveň duševního zdraví člověka je tedy v každém okamžiku určována mnoha sociálními, psychologickými a biologickými faktory.

Podle Světové zdravotnické organizace často špatné duševní zdraví souvisí s náhlými sociálními změnami, se stresujícími podmínkami v práci či při studiu, genderovou diskriminací, sociálním vyloučením, nezdravým životním stylem, špatným fyzickým zdravím, či s porušováním lidských práv. Existují také psychologické a osobnostní faktory, které nás činí náchylnější k duševním potížím. Biologická rizika například zahrnují různé genetické faktory a predispozice prožívat stres intenzívněji.

Podívejme se blíže na všechny rozměry duševní pohody.

Rozměr první: tělesný well-being
Na tělesné pohodě se podílí naše genetika, hormony, stres, strava, cvičení, kvalitní spánek, dále i zranění, toxiny, léky, užívání alkoholu a mnoho dalšího.

Je nesmírně důležité dodržovat výživová doporučení tak, abychom se cítili mentálně dobře. Dodržování pohybového režimu také pomáhá (rozdělte si krátká cvičení do celého dne, během jednotlivých hodin se protáhněte, dejte si přestávku od učení a udělejte si pár dřepů nebo po výuce vyražte na krátkou procházku), stejně jako režimu spánkového. Vytvořte si takový spánkový režim, který vám bude vyhovovat a snažte se jej dodržovat. Vyhýbejte se drogám a alkoholu.

Rozměr druhý: sociální well-being
Sociální pohoda je ovlivňována naší rodinou, našimi blízkými, systémem naší sociální podpory, médii, společností, školním a pracovním prostředím, společenstvím ve kterém žijeme, kulturou, ale i diskriminací, stresovým prostředím, traumaty a řadou dalšího.

Je velmi důležité trávit čas s rodinou nebo přáteli se kterými se cítíme dobře, a to nejlépe každý den. Je důležité si vytvořit systém sociální podpory, například formou studijní skupiny, a omezit čas strávený před monitory a vyhýbat se, pokud možno, vlivům sociálních médií, zejména při procesu aktivního studia.

Rozměr třetí: psychický well-being
Duševní pohodu ovlivňuje naše přesvědčení a to, zda v něco věříme, naše emoce, emoční inteligence, stav kognice, naše chování, zkušenosti, odolnost vůči stresu a náročným životním obdobím, naše předsudky, inteligence a řada dalších faktorů.

Pro zachování vašeho mentálního well-beingu si všímejte svých pocitů, myšlenek a vašeho chování. Cítit se občas jak při běžné, tak i při distanční výuce ve stresu nebo prožívat občasnou úzkost je normální. Ovšem jen do určité míry. Stanovte si své hranice a tolerovanou míru stresu a neváhejte kontaktovat svého vysokoškolského poradce s žádostí o pomoc, pokud cítíte, že je toho na vás už moc.

Obrázek č. 4 Determinanty mentálního zdraví (Kočí & Donaldson; 2021)

Reference

  1. Seligman, Martin. (2008). Positive Health. Applied Psychology. 57. 3 – 18. 10.1111/j.1464-0597.2008.00351.x.
  2. World Health Organization: Mental health: strengthening our response. Cited [7/27/2021, last update 3/30/2018]. Available at: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/mental-health-strengthening-our-response

JAK POSÍLIT VAŠE ZDRAVÍ PROSTŘEDNICTVÍM POHYBOVÉ AKTIVITY A SPRÁVNÉ VÝŽIVY?

  •   Klíčová slova: well-being, psychologický well-being, zdraví, výživa, pohyb
  •   Jak na to, značka: jednoduše. Podívejte se na TED talk Jasona Kilderrya na téma “Exercise, Nutrition, and Health: Keeping it Simple by Jason Kilderry at TEDxDrexelU event”.

Autoři: Jana Kočí, Stewart I. Donaldson CUNI